Höschl C.: Putinofilní antivaxeři. Reflex 16/2022, str. 68.

21. 4. 2022


Dobrý den pane profesore, omlouvám se, že Vás po delší době opět obtěžuji dotazem. Je mi 80 let a prožil jsem toho dost. Mám dceru 50+. Je sama, bezdětná. Je tzv. antivaxer a v současné době se část této skupiny přiklonila k Putinovi. Zdrojem veškerých informací je jen Facebook. Tento postoj je pro mě naprosto nepřijatelný. Diskuze nemá význam. Je to moje jediné "dítě". Jak se mám v tomto případě chovat jako otec při tak zásadně rozdílném morálním pohledu na tuto záležitost? Mám to akceptovat a nadále se chovat, jako by mi to nevadilo a této otázce se vyhýbat? Nebo mám přerušit kontakt do pominutí tohoto "problému"? Bude to pro mě však těžké po prožití 68 a 89 roku. Děkuji za případnou odpověď. Prosím neuvádět mé jméno. V. B.

Souvislosti antivaxerství s náklonností k Putinovi jsem si původně nevšiml. Díky Vašemu dotazu, nedávné diskusi s jednou bystrou ženou a e-mailové výměně se skupinou zdravotníků a kritiků proticovidových opatření je to však již potřetí, kdy se setkávám s vážně míněnou hypotézou, že odpor k očkování a podpora Putina v agresi na Ukrajině mají něco společného. Nejprve si řekněme, co by to mohlo být a pak se na to podívejme kriticky. Pro tuto hypotézu vskutku svědčí to, že jak mezi politickými subjekty, tak mezi diskutujícími na sociálních sítích se proputinovsky orientovaní jedinci nápadně často rekrutují z militantních odpůrců očkování. Společným jmenovatelem je snaha rozvrátit a oslabit Evropu, prohloubit názorové propasti mezi různými skupinami obyvatelstva a zabránit úspěšnému zvládnutí krizí, například pandemie. To všechno byla přípravná artilerie na chystanou ruskou expanzi, jež měla proběhnout tím snadněji, čím oslabenější Západ bude. Z kritického pohledu je však tato myšlenka poněkud paranoidní, protože podobný průnik antivaxerství s tolerancí vůči Putinovi lze pozorovat i mimo evropský kontinent, například v Americe. Proti tomu se však namítá, že i Amerika byla a je cílem ruských snah o rozvrat a oslabení, jak nasvědčují různé kybernetické útoky a snaha ruských tajných služeb infiltrovat a ovlivňovat i americké prezidentské volby. Hypotéza má však i jiné trhliny, například existenci mnoha antivaxerů, kteří jsou zároveň vyhraněnými kritiky Putina a ruského běsnění na Ukrajině. K tomu přistupuje nepochybná skutečnost, že mnoho antivaxerů rozhodně nerozvrací a neoslabuje Evropu vědomě a tohoto společného jmenovatele s ruskými zájmy si není vůbec vědomo. Zde se ovšem nabízí citát z Havlovy Žebrácké opery „Kdo neví, že slouží, nejlépe slouží“. Podobně jako vy nejsem tváří v tvář absolutnímu zlu, jež Rusové páchají na Ukrajině, schopen vžít se do mentality těch, kteří ho buď otevřeně podporují nebo je alespoň odmítají vidět, čímž se řadí po bok popíračů holokaustu a dalších zvrhlíků, včetně novodobých nacistů. Tato relativizace zla, jež se u těch vzdělanějších projevuje opakováním mudrlantských klišé jako „nic není černobílé“, „je třeba se na to podívat také z druhé strany“ apod., má několik zdrojů. Předně slouží jako ochrana vlastního svědomí. Přece nemohu zastávat absolutní zlo, musím je nejprve relativizovat a tím si zachovat špetku sebeúcty a lidskosti. Za druhé je to ochrana před zjištěním, že jsem se ve svém dosavadním postoji totálně mýlil/a. A za třetí to může být důsledek osobních traumat z dětství či šikany, kterou takto lidstvu oplácíme. A část toho jistě padá na vrub ignorance a fanatismu. Doporučuji s dcerou se bavit, ale vyhýbat se inkriminovanému tématu. Vrátit se k němu můžete časem, až vám dá budoucnost za pravdu. V roce 1932 měla Národní obec fašistická v ČSR na 39000 členů a volby v r.1935 vyhrála de facto Sudetoněmecká strana. Kde je jim dneska konec. A tak to jednou bude i s Putinem.