29. 10. 2015
Krkavčí matky
Dobrý den pane profesore,
za poslední krátkou dobu se ke mně dostaly zprávy z mého blízkého okolí o dvou manželkách, které odešly za jiným mužem. Na tomto by nebylo zas tak nic ojedinělého, jenže tyto ženy byly/jsou především matky malých dětí, které ale nechaly doma! V prvním případě se jedná o dvě děti školního věku, při rozvodu dány do péče otce - matka vůbec nejeví zájem, druhý případ 3leté dítě, přenecháno také otci, matka ho navštěvuje 2x týdně. Obě se zamilovaly do mladších mužů. Má otázka je tedy jasná, jak může matka opustit své dítě??!!! Co jí k tomu vede? Láska k muži přece nemůže být nikdy silnější než k dítěti??! Stále nad tím uvažuji, sama mám ročního chlapečka, nedokáži to pochopit...
Děkuji za odpověď, Kateřina Hanáková
Naše chování, a tedy i volby mezi různými alternativami, je do značné míry biologicky podmíněno a je vedeno motivačními systémy („drivy“), někdy také souhrnně nazývanými pudy, jež tu a tam vykazují roztodivné modifikace a úchylky. Ptáte-li se, jak může mít matka ve své hierarchii hodnot jinou preferenci než lásku k dítěti, můžete se rovněž ptát, jak může v sexuální oblasti nějaký muž před stykem se ženou preferovat kozačky za dveřmi v paneláku (fetišismus), sousedovy slepice (zoofilie) či slídění dírou po suku v převlékárně na koupališti (voyeurství), o horších parafiliích nemluvě (pedofilní sadismus). K narušení motivačních struktur a hierarchie hodnot může dojít také chybným sociálním učením, vrůstáním do patogenního prostředí a konzumací drog. Patří k všeobecně známým zjištěním, že závislost na droze, například na heroinu, přestaví hierarchii hodnot až tak, že tou nejvyšší se stává droga, opředená touhou, „cravingem“, jež překoná téměř všechno. Některé z těchto mechanismů lze modelovat. Před více než půl stoletím americký psycholog James Olds spolu s postgraduálním studentem Peterem Milnerem zavedli pokusným potkanům do mozku elektrody a zjišťovali, zda elektrická stimulace různých oblastí mozku je nepříjemná. Ke svému překvapení u řady center, například nucleus accumbens, zjistili pravý opak. Když si zvířata mačkáním páčky mohla sama tato centra stimulovat, nedělala prakticky nic jiného a dala tomuto dráždění přednost i před spánkem a potravou. Lze si tedy dobře představit, že i na úrovni „sociálního pudu“ může docházet k deviacím a ke změně preferencí, ať už z jakéhokoli důvodu. Může to být následek psychozy (tzv. laktačky) vzniklé v souvislosti s hormonálními výkyvy po porodu, může to být dáno strachem z nechtěného těhotenství a ztráty partnera, alkoholem, drogami, tíživou sociální situací, ztrátou podpory nebo převažující sexuální motivací, jako ve Vašich případech. Ostatně „krkavčích matek“ jsou plné noviny a své o tom vědí i sociální pracovníci a právníci angažovaní v rodinných sporech. O tom, že mé příklady nejsou Vašemu dotazu irelevantní, svědčí skutečnost, že v obou Vámi uváděných případech byly děti svěřeny do péče otci. Ale abychom byli spravedliví, s tatínky to často bývá ještě horší.