Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

Höschl C.: Editorial. Psychiatrie, 10; 2006, 4:201.

22. 12. 2006


Navazuji v tomto editorialu na předchozí upozornění, že bychom měli ostražitě sledovat financování vědy a výzkumu, neboť se nás také velice týká (Editorial, Psychiatrie 3/2006; Revue České lékařské akademie, str.22-27). V r. 1998 činila institucionální podpora Akademie věd ČR 1.690 mld Kč. V r.2005 už to byly necelé 4 miliardy! U Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy činil tento nárůst také několikanásobek, asi 3.3 mld Kč. A teď pointa: ve stejném období klesla institucionální podpora vědy a výzkumu v resortu zdravotnictví z 250 milionů v r.1998 na 221 milionů Kč v r.2005. Tato čísla jsou částečně v rozporu s vědeckou úspěšností různých oborů u nás. Zatímco například v počítačových vědách dosahuje český vědecký výstup vyjadřovaný jako RCIO (=relativní citační index oboru) asi tří čtvrtin takto vyjadřovaného vědeckého výstupu zemí evropské patnáctky, naše klinická medicína je na úrovni evropského i světového průměru (je-li světový průměr vyjádřen jako 100, pak česká klinická medicína dosahuje 99). Jen pro srovnání, v Řecku je to 69, v jinak velmi vyspělém Slovinsku 72, na Slovensku 88. Ve Spojených státech je to 136 a nejvíce ve Finsku – 145. Amerika tradičně mozky svážela a sváží z celého světa včetně České republiky a včetně psychiatrů. Ale Finsko? Tam je důvod jiný: lepší organizace financování vědy, zejména v medicíně (v „computer science“ vede USA, Finsko je páté). Zatímco zemědělské vědy u nás stagnují a biochemie s biologií se jen nepatrně zlepšují, naše klinická medicína (tažená zřejmě hlavně kardiologií) zaznamenala ve svém podílu na světové vědecké produkci mezi lety 2001 a 2004 významný vzestup. Nadprůměrně si vede také veterinární medicína. Podíváme-li se „dovnitř“ na profily jednotlivých klinických lékařských disciplin, pak nahlédneme, že u některých (všeobecné a interní lékařství, kardiologie a hematologie) dochází k nárůstu RCIO, aniž by významně stoupal počet publikací (tj. jsou kvalitnější, nikoli početnější), kdežto u jiných oborů je tomu obráceně– počet publikací roste, ale RCIO klesá (onkologie). To může být dáno jednak odlišnými trendy v úrovni publikačních výstupů, jednak problematičností hodnocení oborů vymezených pro RCIO soubory časopisů (kardiologie je tak například vymezena coby kardiologie a respirační lékařství a kardiologie a hematologie). Navzdory posledně zmíněnému defektu lze ovšem při stejné metodice považovat časové trendy v hodnocení za poměrně výmluvné.
Politické garnitury se střídají popřípadě nemají mandát a lékaři-vědci sdružení tu v Lékařské komoře, tu v Purkyňově společnosti, Učené společnosti či Lékařské akademii, jsou snadnou obětí rafinovaných přesunů v rozpočtu. Toto byl jeden z důvodů, proč se iniciativní skupina předsedů „tří akademií“, tj. Učené společnosti (J.Grygar), Inženýrské akademie ČR (P.Zuna) a České lékařské akademie (C.Höschl) rozhodla vytvořit zastřešující orgán, jakési akademické konsorcium (AC), které by hájilo zájmy celé naší vědecké komunity navenek, zejména vůči politickým garniturám, a reprezentovalo vědeckou obec na veřejnosti a v médiích. Doufáme, že AC bude mít navenek větší váhu a větší mandát, odvozený od členských základen jednotlivých zastoupených subjektů, než tomu bylo dosud. Ke dni 21. listopadu bylo AC ratifikováno již ve dvou ze tří členských akademií (v ČLA a Uč.spol. ČR).
S hodnocením českého vědeckého výstupu souvisí také naděje, že k dobrému výkonu klinické medicíny přispívají rovněž klinické neurovědy a potažmo náš časopis, který je do jisté míry jejich publikačním trenažérem. Nedávná konference pořádaná v Karolinu při příležitosti 45. výročí založení Psychiatrického centra Praha ukázala, že by tomu tak mohlo vskutku být, že metodická způsobilost českého psychiatrického výzkumu potěšitelně narůstá a že „jubilant“ do značné míry udává v českém psychiatrickém výzkumu tón.
Všem, kteří se na mezinárodním úspěchu české psychiatrie a klinických neurověd podílejí, děkuji a přeji jim i čtenářům našeho časopisu dobrý nový rok 2007.
(bez záruky)