1. 4. 2004
1. V knize Moc a nemoc mediciny (autor J.Hořejší) je citován úryvek z Vašeho projevu při udělení profesury (1991): "Třetina obyvatelstva ČR je slabá duchem, každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik a cca polovina obyvatelstva má podprůměrný intelekt." Na co jste tímto chtěl ukázat? To jsme nějak výrazně rozdílní od ostatních národů? Myslel jsem, že rozdělení inteligence je obecně u všech národů stejné (dle Gaussovy křivky) Existuje nějaký žebříček inteligence národů, jakož i závislost mezi inteligencí a HDP (životní úrovní)?
2. V souvislosti s tím se táži, zda záměr zvýšení vzdělanosti národa, například zvýšit počet vysokoškoláků až na 50 % populace z nynějších cca 15 % nesníží zákonitě úroveň studia?
Citát je vytržen z atmosféry té chvíle a oné doby. Byla to doba, kdy u nás začala po prvotním nadšení prosakovat „blbá nálada“ spojená s neschopností nadhledu a odstupu. Chtěl jsem tehdy ukázat, že schopnost humoru, tj. vhledu za prvoplánový význam slov a situací, souvisí také s inteligencí. Kdo nemá smysl pro humor, mívá sklon k podezřívavosti. Nechápe totiž, čemu se ostatní smějí, takže nakonec dochází k názoru, že se posmívají právě jemu. Z toho pramení ostražitý a nevlídný postoj ke světu („aby ze mne nedělali vola“). Tyto mechanismy leccos vysvětlují, zvážíme-li jejich zastoupení v populaci uvedené v citátu. Rozhodně jsem tím nechtěl říci (a ani nikde neřekl), že bychom na tom byli hůře než jiné národy. S rozdělením inteligence máte nejspíš pravdu, i když jsou jedinci, kteří se snaží dokázat, že různá etnika mají různou intelektovou úroveň. Takové pokusy byly ovšem opakovaně kritizovány s poukazy na jejich logické a metodické nedostatky a na záludnosti „měření člověka“ vůbec. Závislost mezi inteligencí a HDP patrně neexistuje. Chudí arabští kluci v různých hlavolamech nebo v algebře strčí hravě do kapsy každého přitroublého napapánka z jakkoli prosperujícího státu. Podmínky hospodářské prosperity jsou mnohé a jejich predikční síla je obtížně zjistitelná. Záleží na tom, jakou právě čtete knihu. Jiný názor si utvoříte po četbě Platóna, jiný po Macchiavelim, jiný po Malthusovi. Někteří zdůrazňují hledisko geopolitické a geografické (prosperita v mírném pásmu a v demokraciích), jiní například náboženské. Max Weber se domníval, že průmyslová a hospodářská prosperita je produktem pracovitého protestantského živlu (Skandinávie, Holandsko, částečně Německo, Anglie, USA), zatímco katolicismus se svými odpustky a důrazem na posmrtný život je náboženstvím spíše chudého hispánského světa (jih Evropy, Střední a Jižní Amerika), nemluvě o náboženstvích nekřesťanských. Posouzení těchto teorií a jejich argumentů zcela přesahuje možnost této rubriky. Vždy najdete příklady, které svědčí proti tomu kterému názoru. Na Vaši druhou otázku je jednoznačná odpověď: ano, sníží. Podobně jako v ostatních oblastech lidské činnosti, i ve vzdělávání platí, že kvantita jde na úkor kvality. Otázka však zní, co je v případě obecného vzdělání populace nakonec lepší. A tím si nejsem jist.
(bez záruky-107)