30. 5. 2002
Myslíte si, že by bylo žádoucí, aby byly při řízení společnosti (tvorbě zákonů apod.) více využívány (přírodo)vědecké zásady a poznatky?
Pavel Caban, Praha
Myslet si, že společnost nefunguje k naší spokojenosti proto, že není dostatečně vědecky řízena, je nevymýtitelný omyl, který měl v dějinách opakovaně katastrofální následky, a to i v případě, že vycházel původně z dobré pohnutky. Vědec není z titulu své kvalifikace o nic způsobilejší rozhodovat se v otázkách všedního dne než kdokoli jiný. Často právě naopak. Věda totiž sama o sobě nemá etický náboj, asi jako ho nemá kladivo, nůž nebo nukleární reakce. Teprve lidská dimenze ve využití těchto nástrojů jim dává znaménko ve smyslu dobra a zla. Každý, i sebedokonalejší nástroj může být použit chytře či hloupě, šťastně či nešťastně, s láskou, s nenávistí, v dobrém úmyslu nebo zlovolně. A právě tyto dimenze, na vědě nezávislé, rozhodují o chodu společnosti. Kdyby zákony připravovali pouze profesionální právníci, bylo by to sice technicky asi méně strastiplné, ale z hlediska fungování demokracie by se takto vzniklé výtvory neopíraly o jakýkoli mandát. Navíc v politickém rozhodování se uplatňují jiné kvality než ve vědě: více intuice, schopnost rychle se rozhodovat, úspěšně komunikovat, získávat emoční podporu jiných lidí. Profese či IQ samy o sobě nejsou ani dostatečnou kvalifikací ani důvodem k ovládání jiných lidí. V tom je kouzlo naší nedokonalé demokracie, ať se nám to líbí nebo ne. Jistě, v určitém období, po určitou dobu a v určité situaci je moudrý vládce lepší než parlament pokrývající celé spektrum společnosti se všemi přízemními pudy jejích členů. Jenže kdo zaručí stejnou moudrost u jeho následovníků? V demokratických volbách má „hlas čtyřiceti nosičů vody stejnou váhu jako hlas čtyřiceti členů akademie“. Problém je totiž v tom, že ve chvíli, kdy by společnost ovládli akademici, okamžitě by mezi nimi zavládly stejné sváry jako v každé jiné skupině: jedni doleva, druzí doprava, jedni proti menšinám, druzí pro globalizaci. A jak by to dopadlo s vědeckým řízením společnosti? Mnozí z nich by svou kvalifikaci mohli uplatňovat nebo dokonce zneužívat ve prospěch svých vlastních zájmů a vášní. Někdy je obtížné a protismyslné si to připustit, ale i špatná demokracie je z dlouhodobého hlediska méně nebezpečná než dobrá diktatura. Tím vším ovšem nechci říci, že každý, kdo o něčem rozhoduje, by neměl přednostně dbát nejnovějších poznatků z různých disciplín, fyzikou počínaje a ekologií konče. Konzultační úloha vědy je vskutku, zejména v našich končinách, využívána mnohdy žalostně málo.