11. 4. 2002
Britka mediálně známá pod označením Miss B vysoudila právo na smrt.
Myslíte si, že by lékaři měli respektovat požadavek pacienta, tedy i
přání zemřít?
Možnost resuscitovat de facto mrtvého člověka a prodlužovat tak život bez jeho kvality staví do popředí otázku, zda má lékař právo ukončit pacientovi život, případně zda má právo tak učinit na jeho přání. Přitom argumentace typu „aby se netrápil“ není přijatelná, protože při ní jde často o projekci ze strany okolí, nikoli o přání nemocného skutečně nebýt. Krom toho další vývoj choroby někdy vzdoruje všem předpovědím. Už proto je těžké určit ten pravý moment, kdy je smrt nevyhnutelná. Povinností lékaře je především podporovat zdraví, zmenšovat utrpení a chránit život. Psychiatr, mezi jehož pacienty jsou někteří vskutku nezpůsobilí k osudovému rozhodnutí, by měl být obzvlášť opatrný při aktivitách, které by mohly vést k úmrtí těch, kteří se sami vzhledem k své neschopnosti nemohou bránit. Názor pacienta může být pokřivený duševní nemocí, například depresí. V takových situacích je úkolem psychiatra léčit nemoc, nikoli vyhovovat chorobou podmíněnému přání nemocného. Jestliže se mechanismus „smrti na přání“ stane snadno použitelným, stoupne nebezpečí jeho kriminálního zneužití. Psychiatři a právníci jsou denně vystaveni zapeklitým případům sporů o majetek, dědictví, a tedy příčetnost či svéprávnost toho kterého člena svářící se rodiny, a to i mnoho let po jeho smrti (!). Nelze předpokládat, že „obchod se smrtí“ by se nízkým pohnutkám vyhnul. To sice nemůže být uspokojivým argumentem proti právu na smrt, ale je to dostatečný důvod požadovat v této věci napřed dokonalou legislativu. Ač jsem osobně odpůrcem euthanasie, tváří v tvář složitým lidským osudům si umím představit okolnosti, za kterých je humánnější neléčit než léčit. Za takových okolností dovedu pochopit nemocného i lékaře, že se za přísně kontrolovaných podmínek dohodnou na tom, že utrpení je lépe ukončit (aktivní euthanasie), respektive neprodlužovat (pasivní euthanasie). Pro většinu lékařů je to však dosud úkol nepřijatelný nebo alespoň obtížně stravitelný.
(bez záruky)