14. 11. 2024
Pane doktore,
jak si vysvětlujete ten nebetyčný rozdíl mezi předvolebními průzkumy, které předvídaly vyrovnaný výsledek, ne-li převahu Harrisové, a “tsunami” vítězstvím Trumpa v letošních amerických prezidentských volbách? Josef S., Brno
Omyly tohoto druhu jsou časté a mají několik příčin. Jednou z nich je nejasná strukturovanost odhadovaných jevů. Ta je typická například pro předpověď počasí, jež představuje nesmírně složitou pravděpodobnostní úlohu s mnoha dynamicky se proměňujícími vstupy. Dále to mohou být různé typy “psychologických” zkreslení (bias) jako je efekt návnady (chcete-li prodat špatnou volbu, musíte proti ní nabídnout ještě horší), efekt rámce (jiného výsledku se dočkáte, nabídnete-li program, který zachrání 200 lidí ze 600, než program, při kterém zemře 400 lidí ze 600), aj. Lidé také v médiích a v diskusích slyší především to, co potvrzuje jejich mínění, přičemž chyby vidí vždycky u těch druhých. Někteří voliči kontroverzních kandidátů mohou být zdrženlivější při sdělování svých skutečných preferencí. V minulosti to vedlo k jevu zvanému „skrytí voliči“ (např. voliči Donalda Trumpa v roce 2016), kdy lidé nehlásili svou podporu v obavě z negativních reakcí, ale v tajné volbě pro něj hlasovali. Mnoho průzkumů také spoléhá na předem stanovené vzorky a modely založené na historických datech. Pokud se skutečná volební účast od těchto modelů odchýlí, může to výsledky průzkumů výrazně zkreslit. Předvolební průzkumy totiž často těžko odhadují, kdo skutečně přijde volit. Voliči mohou mít odlišné návyky, a pokud je některá strana dokáže mobilizovat efektivněji než jiná, může dojít k překvapivému posunu výsledků. Mimochodem v USA je systém prezidentských voleb založen na sboru volitelů, což znamená, že celonárodní průzkumy často neposkytují přesný obraz o tom, jak si kandidáti vedou v klíčových „swing states“ (státech, kde může být výsledek těsný a rozhoduje volby).
Dalším důvodem zkreslení může být i to, že někteří voliči se rozhodují až těsně před volbami, což průzkumy nezachytí, pokud proběhnou s časovým odstupem. Tato skupina může být menší, ale v těsných volbách může přinést klíčový rozdíl.
Rychlé změny v ekonomice, pandemické krize nebo společenské události mohou také vést k nečekaným posunům ve voličských preferencích, jež průzkumy někdy nedokážou zachytit.
To všechno však, zdá se, vysvětluje rozpor mezi výsledky voleb a předvolebními průzkumy v letošních prezidentských volbách v USA pouze částečně. Tím hlavním důvodem je nepochybně rozdíl mezi deklarovanými a skutečnými postoji. Ve společenské atmosféře Woke ideologie, politické korektnosti a podbízení se různým etnickým a sexuálním menšinám je pod heslem “Kdo nejde s námi, jde proti nám” obtížné se otevřeně přiznat ke svým nikoli pokrokovým názorům, jež se pak v plné síle vyvalí v tajné volbě. To platí dvojnásob o médiích, která ve své štvanici proti “monstru” Trumpovi očividně selhala a k tomuto paradoxu masivně přispěla. Jinými slovy, i profesionálové tentokrát podlehli tomu, čemu Němci říkají Wünschtraum: zbožnému přání.