9. 6. 2024
Dobrý den, pane profesore, prosím lze nějak definovat rozdíl mezi názorem a čirou lidskou hloupostí? Jestli jsou lepší blondýnky nebo brunetky, BMW nebo Mercedes, jestli na dovolenou raději k moři či do hor je věcí názoru, ale třeba to, že Babiš je gauner, Putin postupuje úplně stejně jako v minulém století Hiltler atd. jsou zjevná fakta, která lze nevidět buď z nebezpečné nevědomosti nebo z důvodu vlastního prospěchu. Tedy alespoň podle mého názoru:). Předem mnohokráte děkuji za odpověď a přeji vše dobré. Jan Holemý, Králův Dvůr
Obávám se, že takto dilema nezní. Například to, zda je lepší mercedes nebo BMW, může být jak věcí názoru, tak věcí faktického rozboru, zvolíme-li si kritéria, podle kterých chceme kvalitu posuzovat. Naopak emocionální nálepky ad personam mají ke zjevným faktům daleko. Takový Prokop Holý je dodnes pro některé hrdina a pro jiné vůdce jakéhosi středověkého Talibanu. Kdo to dnes rozsoudí a na základě čeho? Vzpomínám si, jak na jednom psychofarmakologickém kongresu jakýsi přednášející chválil jeden lék za to, že má dlouhý poločas rozpadu v organismu, takže když zapomenete svou dávku spolknout, celkem se nic nestane, protože hladina v těle jen lehce zakolísá. Jaký byl můj údiv, když jsem o dvě hodiny později slyšel v jiném sále téhož řečníka chválit jiný lék za to, že má naopak krátký poločas rozpadu a rychle se vyloučí z organismu, takže chcete-li spolykáním tohoto léku spáchat sebevraždu, tak se vám to nepodaří. Co je lepší?
Rozlišování mezi názorem a čirou lidskou hloupostí může být složité, protože názory a přesvědčení jsou často subjektivní a ovlivněné osobní zkušeností, hodnotami, kulturním kontextem a vzděláním. Bývají založeny na osobních preferencích, vkusu nebo přesvědčeních, která nemusí mít objektivní kritéria pro správnost nebo nesprávnost. Názory mohou být diskutabilní a různí lidé mívají různé pohledy na stejnou věc. Nicméně existuje slovní spojení „hloupé názory“. Hloupost může být definována jako neochota nebo neschopnost uznat ověřitelná fakta nebo zřejmé pravdy. Příkladem může být popírání historických událostí, jako je holocaust, nebo ignorování vědeckých důkazů, jako že je Země kulatá. Hloupé názory často vyplývají z nedostatku kritického myšlení, nedostatečného vzdělání nebo nevědomosti. Mnohdy jsou však založeny na dezinformacích nebo mylných představách, jež mohou hraničit až s bludem nebo dokonce definici pro blud splňovat. Nezapomeňme, že hranice mezi fanatismem a psychózou je neostrá, takže hloupé názory nemusí být ve skutečnosti hloupé, nýbrž chorobné. Lidé však zřejmě nejčastěji ignorují fakta nebo papouškují hloupé názory z důvodu osobního prospěchu, ať již politického, finančního nebo společenského. Tam pak platí „čí chleba jíš, toho píseň zpívej“. Tímto mechanismem mohou sdílet hloupé názory celé národy bez ohledu na IQ jednotlivců.
Situace se nám tudíž zamotá, započítáme-li do svých úvah vícevrstevnou strukturu našeho myšlení, tedy to, že ve skutečnosti hrajeme jakýsi poker, kdy deklarované názory nejsou vždy těmi, které vskutku zastáváme. Jak kdesi řekl Václav Havel, pravda není jenom to, co někdo říká, ale také to, kde kdo kdy komu a proč to říká. Takže se může někdy stát, že k pravdě se lze prolhat a naopak. Extrémním příkladem byl žárlivecký blud jednoho pacienta, který tvrdil, že jeho žena se vyspala s celou fabrikou, kde pracovala. Blud zůstal bludem i poté, co se později ukázalo, že to byla v podstatě pravda.
Kritické myšlení a schopnost rozlišovat mezi ověřitelnými fakty a subjektivními názory jsou klíčové pro orientaci ve světě. A ta je, zdá se, ve světě bezbřehých záplav informacemi čím dál obtížnější.