29. 2. 2024
Vážený pane profesore,
v médiích se vyskytuje řada průzkumů a úvah o psychické nestabilitě současné mladé generace. Z publikovaných šetření o stavu duševního zdraví mezi žáky devátých tříd vyplynulo, že u necelé třetiny se projevily příznaky středně těžké až těžké úzkosti. Středně těžká až těžká deprese se projevila u čtyřech z deseti žáků. Vzhledem k takovémuto stavu je u nás nedostatečný počet dětských psychologů a psychiatrů. Ze svého školního života si nevzpomínám, že by někdo ze spolužáků potřeboval pozornost lékařů tohoto zaměření. Může být pravdou, že na vině je změna sociálně-politického prostředí a tím i odlišného životního rámce společnosti?
Děkuji. J. Stručovský. Ledeč nad Sázavou
Příčiny psychické nestability současné mladé generace jsou mnohočetné a zahrnují několik faktorů. K těm hlavním patří zřejmě sociální média: Neustálý tlak na dokonalost, srovnávání se s nerealistickými životy influencerů, kyberšikana a FOMO (fear of missing out) můžou vést k úzkosti, depresím a nízkému sebevědomí.Mladí lidé navíc tráví mnoho času u obrazovek, čímž omezují čas na spánek. Nedostatek spánku má negativní vliv na psychiku a může vést k úzkosti, depresím a zhoršení kognitivních funkcí. Mladí lidé také čelí stresorům jako je tlak ve škole, hledání práce, finanční problémy a nejistota ohledně budoucnosti. Chronický stres může vést k úzkosti, depresím a psychosomatickým potížím. Zde je na vině nejenom odlišný životní rámec společnosti, ale také jakási křehkost nastupující generace a její přecitlivělost, kterou někteří představitelé starší generace označují jako rozmazlenost.
S tím souvisí i to, že mladí lidé se můžou cítit osamělí nejen vinou izolace v důsledku pandemie COVID-19, ale i stěhování do nového prostředí, trávení množství času online a nedostatku smysluplných mezilidských vztahů. Osamělost může vést k úzkosti, depresím a szhoršení psychického i fyzického zdraví. Mladí lidé také mnohem citlivěji vnímají hrozbu klimatických změn a jejich dopad na životní prostředí a budoucnost. To může vést k úzkosti, depresím a pocitu beznaděje. Mladí lidé také můžou mít pocit, že jim chybí podpora ze strany rodičů, učitelů, přátel a společnosti. To může rovněž přispívat k pocitům izolace a osamělosti, jež mohou zhoršovat psychické potíže. Mezi další faktory, které můžou přispívat k psychické nestabilitě mladé generace, patří genetická predispozice, traumata z dětství, zneužívání návykových látek a diskriminace. Jednou z výrazných změn, ke kterým v uplynulých desetiletích ve společnosti došlo, je dramaticky zvýšený věk rodičovství. Zatímco před 50 lety ženy rodily ve dvaceti, nyní nejsou výjimkou čtyřicetileté prvorodičky a starší. Je důležité, aby se o problematice psychické nestability mladých lidí diskutovalo a aby se jim dostala nejen potřebná pomoc a podpora, ale i příležitost ke zvyšování odolnosti vůči stresu, tedy jakémusi mentálnímu otužování. Mladí lidé by se také měli naučit, jak se o sebe postarat a jak si chránit své duševní zdraví. K tomu patří též dodržování zdravého životního stylu, tedy dostatek spánku, pestrá strava, pravidelná fyzická aktivita, učení se zvládat stres a obtížné životní situace a budování smysluplných mezilidských vztahů včetně trávení času s rodinou a přáteli. A když toto všechno nebude stačit, tak vyhledat odbornou pomoc. To zahrnuje nejenom psychologickou a psychiatrickou podporu, ale i různá svépomocná sdružení, střediska krizové intervence a linky pomoci.