26. 3. 2020
Dobrý den,
Moc by mě zajímalo, jaká je vlastně psychologie toho všeho, co se nyní děje kolem epidemie Covid 19 a zda to, co se děje, schvalujete a jaký na to máte názor. Jan Lukeš, Praha
Domén, ve kterých má současná celosvětová koronavirová „pandemie“ dalekosáhlé dopady, je několik. Z hlediska epidemiologického se na rozdíl od toho, co jsem si zprvu myslel, nyní zdá evidentním, že opatření, přijatá k zamezení mezilidských kontaktů, jsou opravdu nutná a že každý den prodlení rapidně zvyšuje celospolečenské dopady infekce. Kdyby každý infikovaný nakazil v průměru pouze 2 další lidi denně, je to za 14 dní už 16384 nakažených. Nárůst zřejmě nelze úplně vynulovat už proto, že nikdy přesně nevíme, kolik těch lidí vlastně je. Mnozí totiž nemají prakticky žádné příznaky. Karanténní opatření mohou tento nárůst zpomalit. Asi u 4/5 postižených má onemocnění lehký průběh. Zhruba 3% zemřou. Rizikoví jedinci jsou starší lidé, zejména s cukrovkou a léčení některými preparáty na vysoký tlak. Problém je, že ti kriticky nemocní mají těžce postižené plíce a vyžadují intenzivní péči, často napojení na ventilátory. To se zdá být úzkým hrdlem celého systému, protože jednotek intenzivní péče a ventilátorů je omezený počet. Zbrždění postupu infekce sice nezabrání jejímu rozšíření, ale zpomalí „průtok“ tímto úzkým hrdlem, výsledkem čehož je menší počet mrtvých. A právě těmi se poměřuje úroveň zdravotní péče a nakonec i důvěra vystrašeného obyvatelstva v systém. Nu a od (ne)důvěry se odvíjí davové chování jako je ostrakizace nevinných, skupování potravin, hamounění roušek, respirátorů a dezinfekcí. Z hlediska sociobiologického se zdá, že koronavirus rázem řeší některé problémy planety. Často se zdůrazňovalo, že katastrofu přivodí přelidnění Země, stárnutí populace, kdy mladí nebudou stačit důchodovými systémy uživit ty starší, globální oteplování, za které mohou emise CO2 a plundrování přírody. Covid 19 usmrcuje především staré lidi, mezi kterými je navíc nejvíc popíračů klimatických změn, čímž zabíjí hned dvě mouchy jednou ranou. Navíc v karanténách zavřené obyvatelstvo se bude doma nudit, takže lze zhruba za 9 měsíců očekávat zvýšenou porodnost, což dohromady sníží průměrný věk na planetě. To by mohlo pomoci i s důchodovými systémy. Klima se zlepšilo už i ve Wuhanu, zarazí se letecká doprava přes oceán, to drasticky omezí „uhlíkovou stopu“. Do Ameriky můžeme pomalu už zase jen na plachetnici. Čeho Greta nedosáhla ani za rok, vyřešil koronavirus za týden. Můžeme si vyzkoušet, jak by se nám žilo, kdybychom se svých „výdobytků“ vzdali dobrovolně. Ještě nebezpečnější je však dopad politický: epidemie pomáhá vládcům splnit jejich tajný sen vládnout de facto pomocí stanného práva. Zákaz shromažďování (starší si pamatují), zákaz kontaktů mezi lidmi, zákaz kulturních akcí, divadel, demonstrací i hospod. Chybí už jen zákaz vycházení. To vše pod drakonickými tresty. Jakmile si to politici vyzkoušejí, nota bene s podporou obyvatelstva, bude pro ně velice svůdné nevracet všechny svobody zpět na původní úroveň. Vzpomeňme na „povodňovou daň“ z r. 2011: vrátil ji mnoho let po povodních někdo zpátky? Ostatně totalitní systémy 20. století vyrostly na velkých hospodářských krizích. A krize na sebe nenechá dlouho čekat, jestliže by se živnostníci a malí a střední podnikatelé nechali padnout, na což jim stačí už jen pár týdnů. Tím by se otevřel prostor pro revoluci a vládu silné ruky. Doufejme však v nějaký lepší scénář.