2. 1. 2020
Dobrý den.
Mám dotaz, týkající se opakované pomoci lidem zneužívající dané pomoci ze strany jejich rodiny když jsou závislí na návykových látkách. Mnohokrát jsem se setkal s tím, že lidé zneužívající návykové látky často zneužívají i trpělivost své rodiny a přátel. Vše končí tak, že jim už nikdo nevěří. Opakovaná pomoc je ale v souladu s křesťanskou láskou k bližnímu svému. Pomoci tedy nebo nepomoci?
Děkuji. Vlastimil Březina, Litvínov
Středobod vaší otázky netkví v tom, zda poskytovat pomoc a projevovat křesťanskou lásku i těm, kdož ji opakovaně zneužívají, ale v tom, co v konkrétním případě pojem „pomoc“ vskutku znamená. Vezměme si jako příklad závislost na alkoholu. Spočívá pomoc bližních v tom, že dotyčnému alkoholikovi dolévají, když škemrá a má abstinenční příznaky, nebo naopak v tom, že mu nedolejí? Může on nějak zneužít toho, že mu nedolejí? Obtížně si takovou situaci dokážu představit. Naproti tomu to, že mu dolejí, rozhodně nepovažuji za pomoc, ba naopak, takže problém zde nevidím. Jiný názorný příklad závislosti, jež může blízké postiženého dotlačit až k neopodstatněným, byť pochopitelným, pocitům viny, je gamblerství. První nepříjemné důsledky závislosti na hazardních hrách a automatech pocítí příbuzní a přátelé, ke kterým bankrotující hráč přichází škemrat o peníze a slibuje hory doly. Jak jim to vrátí hned po výplatě i s úroky a jak ho finanční „pomocí“ doslova zachrání před zlými exekutory. A když mu blízcí nepomohou, tak za veškeré jeho neštěstí vlastně mohou oni. On nepřijde o střechu nad hlavou vinou své závislosti, ale vinou jejich necitelnosti, protože mu odmítli půjčit peníze, a tedy „pomoci“. Lze ale půjčování peněz patologickému hráči považovat vskutku za pomoc? Pomůže drogově závislému, že se nikde neléčí a rodina mu vždy znovu a znovu bláhově uvěří, že „už to bylo naposledy“? Odpověď se nabízí sama: půjčit gamblerovi peníze je asi taková „pomoc“, jako nalévat alkoholikovi či koupit morfinistovi braun. To není pomoc, ale poškozování, neřkuli podíl na zničení dotyčného. Takže když jsme si ujasnili, co pomoc není, můžeme přikročit k pochopení toho, co pomoc je. Zrovna u závislostí je to právě to, co postižený zprvu odmítá: odnětí drogy (cigaret, internetu, sladkostí, hracích automatů) a léčba. Takovou pomoc postižený sotva zneužije. Naopak, je těžké jej/ji k ní vůbec přimět, i když - s výjimkou drogy - zahrnuje veškerou vaši podporu a lásku. Proto jednoznačná odpověď na vaši otázku zní: určitě pomoci. Jen je ale třeba si včas ujasnit, v čem ta pomoc doopravdy spočívá.