22. 2. 2018
Pane doktore,
jak si má liberálně smýšlející jedinec srovnat v hlavě stávky taxikářů, když na jedné straně Uber je projevem skutečně volné soutěže, na druhé straně ti taxikáři, co musejí chudáci skládat zkoušky a kupovat taxametry, mají taky pravdu, že je to vůči nim nefér. Máte na to nějaký názor? Moc by mne zajímal.
Josef M., Praha
Nevím, jestli jsem pro takovou otázku tím pravým adresátem, sám v tom nemám moc jasno. Ale použiji váš dotaz k upozornění na několik souvislostí, jež mne k tomu napadají. Ekonomové někdy upozorňují na to, že výhodnost je třeba vždy zvažovat zvlášť z krátko-, středně a dlouhodobé perspektivy a že to, co je výhodné z krátkodobého hlediska, nemusí být výhodné dlouhodobě a obráceně. Jinými slovy, měli bychom si vždy položit otázku, jaké cíle z hlediska časové perspektivy máme na mysli. Protestující taxikáři jaksi připomínají luddity z počátku 20. století. To byli angličtí dělníci, stoupenci hnutí nazvaného podle mytologické postavy anglického tkalce Neda Ludda luddismus, jehož cílem bylo zničit stroje a zabránit jejich zavádění v továrnách, neboť berou lidem práci. Dnešní obdobou jsou neoluddité, kteří rovněž usilují o odstranění moderních technologií, protože mají špatný vliv na lidstvo. Z krátkodobé perspektivy měli luddité pravdu, stroje je v tu chvíli skutečně připravovaly o práci, podobně jako Uber dnešní taxikáře. Z dlouhodobého hlediska však dal vývoj za pravdu vědecko-technické revoluci a industrializaci, bez níž bychom dosud okopávali úhor motykou a polovina dětí by se nedožila školního věku. Vidím to tedy tak, že taxikáři se právem zuby nehty brání nekalé konkurenci, ale vývoj nezastaví. Byl to Uber a vynálezci sdílené ekonomiky, kteří do podnikání v dopravě zavedli nevídanou pružnost, snadnost, průhlednost, zpětnou vazbu a hlavně férovost ve vztahu k zákazníkovi: v aplikaci si najdete vůz, ten se ihned objeví na mapě včetně vzdálenosti od vás v minutách, jména řidiče, typu auta a SPZ, po cestě pak nemusíte nic platit ani smlouvat, vaše kreditka je v systému, „velký bratr“ ví, kudy jste jeli a za kolik a přijde vám o tom na váš mail doklad včetně dotazníku spokojenosti s proběhlou službou a řidičem. Kdo by odolal? Státní byrokracie to může trochu srovnat tím, že taxikářům poněkud uleví a sdílené ekonomice trochu namydlí schody, ale to je tak všechno. Pokrok se zastavit nedá. Taxikáři ohánějící se dnes certifikovanými taxametry budou muset zítra zapomenout na turba a přejít na transparentní technologie a la Uber. Ostatně již se tak zhusta děje. Neboť – řečeno s Janem Nerudou – „kdo chvíli stál, již stojí opodál“. A to si odpustím podpásový argument, že když se někomu nelíbí podmínky u taxislužby, ať dá tedy výpověď a jezdí s Uberem, je-li to o tolik výhodnější. Nezákonné to totiž zatím zaplaťpánbůh není.