30. 11. 2017
Vážený pane profesore,
řada televizních stanic uvádí pořady o vaření. Jedním z nich je týdenní soutěž amatérů ve vaření, stolování a zábavě. Po vzájemném bodovém hodnocení obdrží vítěz nemalý finanční obnos. S ohledem na přímé vysílání je zajímavé pozorovat chování jednotlivých aktérů. Jevem, jenž se občas u některého z účastníků vyskytne během stolování, je olizování příborového nože, a to bez ohledu na pohlaví, věk či vzdělání. Dá se usuzovat, že důvodem může být vžitý zlozvyk nebo nějaký momentální podprahový impuls, který dotyčný nemůže v dané chvíli ovlivnit? Ovšem podstatně horší je jev lhaní, a to i přesto, že dotyčný si jistě uvědomuje rozsah TV přenosu. Děkuji za Váš názor.
S úctou J. S., Ledeč nad Sázavou
K tomu olizování nože bych přidal jako ještě typičtější olizování prstů. Vzpomínám na kamaráda, který jezdil ještě za komunistů služebně do Rumunska a tam chodil pravidelně do jedné hospody nižší cenové kategorie. Polévku tam roznášel číšník vždy s oběma palci namočenými v talíři. Na obou klopách zašlého smokingu měl po těch palcích vysychající slimáčí stopy, jak si je vždycky po vyndání z polévky podvědomě otřel. Lidé kolem vaření mají tedy podobných reflexů hafo a olizovat při vaření kdeco je zřejmě nepřekonatelný atavismus a možná souvisí s nutností během přípravy jídlo průběžně ochutnávat a usrkávat, ať už ze lžíce, nože, nebo prstu. V lepších hotelích by však těmto instinktům hosté neměli být exponováni ani náhodou. Horší je, co se děje v té televizi. Ani tak ne to, že olizují nože a vyhrávají peníze, ale to, že vůbec vaří!!! To už tam rovnou mohou stlát, prát, žehlit, chrápat, vyměšovat, mýt si vlasy, stříhat nehty – zkrátka vše s výjimkou toho, co lidé běžně nedělají. Lidé běžně nerecitují Goetha ani nehrají shakespearovská dramata, ta by se tedy v televizi zásadně neměla objevovat. Vždyť máme tolik kmenových témat! Například natírání plotu, umývání schodů, vytírání podlahy. Nebo pití piva. To vše se dá krásně a snadno natáčet a vysílat v přímém přenosu. Dokonce není daleko doba, kdy na jednom kanále budou krájet cibuli, na druhém škrábat brambory, na dalším strkat nádobí do myčky a tak dále až do bezvědomí. Osvětové pořady z oblasti medicíny nejsou zcela od věci, ty by mohly programové schéma obohatit kamerovými záznamy z pasáže jednotlivých soust zažívacím traktem. Jistě sledujete, že televize se tímto směrem už delší dobu úspěšně vyvíjí. Přesto mezi pořady typu Výměna manželek, různých reality shows a Prostřeno je přece jenom rozdíl. V tom posledním si z toho sami tvůrci dělají tak trochu legraci, a když se tu a tam podaří na celé čáře převést naduté snoby tím, že přesvědčeně chválí ve francouzštinou ozvláštněných superlativech „kuchařský“ výtvor složený beze zbytku z masokombinátních konzerv, maggi, sójovky a pytlíkových polévek se slovním doprovodem o tom, jak je to všechno čistě domácí a „bio“, pak je to přece jen hlína, která stojí za to, neboť nese úlevné poselství pro ty, co nelžou a snoby nesnášejí.