Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

Höschl C. Kdo za to může? Reflex 14/2017, str. 68.

6. 4. 2017


Kdo za to může?
Vážený pane doktore,
ráda bych znala Váš názor na lékaře, který ošetřuje pacienta, jako byl pilot Lubitz. Vypsanou neschopenku pacient nerespektoval; neměl lékař upozornit jeho zaměstnavatele? Nechci žít v policejním státě, kde není soukromí, ale lékařské tajemství, které může vést k tragédii, způsobené pacientem, mi připadá sporné.
Děkuji Vám (i za rubriku v R.)
Jarmila Janušková
Pro připomenutí ostatním, neboť je to již nějaký ten pátek: Andreas Lubitz byl osmadvacetiletý kopilot firmy Germanwings, dceřiné společnosti Lufthansy, který se v momentální nepřítomnosti pilota zamkl v kabině a 24. března 2015 navedl ve Francouzských Alpách v katastru města Digne-les-Bains dopravní letadlo se 150 lidmi na palubě v sebevražedném úmyslu do srázu horského masivu. Nikdo nepřežil. Vyšetřování ukázalo, že se dříve léčil s depresemi a měl se osudného dne dostavit k psychiatrovi, kam nedorazil. Pracovní neschopnost nenastoupil (neschopenka se při vyšetřování našla zmačkaná u něj doma v koši) a místo toho se rozhodl spáchat rozšířenou sebevraždu. Shodou okolností znám kolegu v Düsseldorfu, ke kterému byl odeslán, a mluvil jsem s ním o tom. Problém je, jako v mnoha jiných neblahých případech, že ex post se zdají jasné věci, které před činem nikdo nepředpověděl, i když se ví, že ho lékaři považovali za nezpůsobilého vykonávat povolání pilota, a proto mu vystavili neschopenku a nařídili psychiatrické vyšetření. Tyto informace se ale nedostaly k zaměstnavateli a Lubitz sám je tajil. Navíc měl obavy, že se mu zhoršuje zrak a že oslepne a tím přijde o povolání, na kterém lpěl. I to mohl být jeden z motivů, proč se rozhodl skoncovat se životem. To, že sebevrah tzv. „vezme s sebou“ i další osoby, často rodinné příslušníky, je sice naštěstí vzácné, ale nikoli zcela ojedinělé. Do historie se zapsala smrt Dr. Bernharda von Gudden, osobního lékaře duševně chorého bavorského krále Ludwiga II. Oba dva byli nalezeni mrtví poblíž břehu Starnberského jezera. Ačkoli je jejich smrt dodnes záhadou, opředenou několika teoriemi, pravděpodobná se zdá být králova rozšířená sebevražda utopením, do které zahrnul i svého lékaře. Váš dotaz ovšem upozorňuje na zásadní problém lékařského tajemství: má lékař hlásit spontánně jiným subjektům včetně zaměstnavatele vše varovné, co najde na svém pacientovi? V tomto případě se to zdá být jasné, ale vždyť depresivních jedinců jsou tisíce a kdybychom u každého hlásili zaměstnavateli, že by teoreticky mohl spáchat rozšířenou sebevraždu, tak by na zeměkouli pomalu neměl kdo pracovat. U nás každý rok spáchá sebevraždu asi 0,015% obyvatel. Kdybychom vzali v potaz pouze depresivní jedince, tak je to 0,45%. A z nich představují rozšířené sebevraždy nepatrný zlomek. Ano, těžce depresivnímu jedinci nelze povolit řídit letadlo. Ale o to se musí starat zaměstnavatel, povinné dopravní či pilotní testy a nařízená vyšetření. Ta iniciativa nemůže vycházet primárně od lékařů, na které se pacient obrátil s důvěrou. Brzy by totiž došlo k tomu, že by se na lékaře s důvěrou raději nikdo neobracel a léčil se buď pokoutně, nebo vůbec. A to by z hlediska ohrožení veřejnosti bylo ještě horší než je tomu dosud.