14. 7. 2016
Šílenství nebo obsedantně-kompulzivní porucha?
Vážený pane profesore,
prosím Vás o radu a hned sděluji, že se jmenuji jinak, bojím se napsat svoje jméno. Je mi téměř 40 a mám takové psychické problémy, že už ani nemohu chodit do práce. K lékaři se jít bojím, protože by mě poslal do blázince a cpali by do mě plno psychofarmak. Pořád mě obtěžují myšlenky proti mé vůli, že všechny věci musí být na stejném místě, nikdo s nimi nesmí hýbat. Nemohu jít jinou cestou na nákup nebo jinam, než jsem zvyklá, ačkoliv jiná cesta je lepší nebo kratší. Když jsem třeba s někým šla a on navrhl jinou cestu, bylo mně špatně, měla jsem strach, že se něco zlého stane. Totéž se týká dávání nádobí nebo židlí na jiné místo. Musím říkat lidem věci v určitém pořadí, oblékat se podle barev a nosit různé věci určitý počet dní, nesmím se několik dní učesat, umýt se. Počítám, kolikrát zazvoní telefon, než ho smím zvednout. Nejhorší je číslo tři. Dokud mi někdo nenapíše tolik mailů, tak nesmím odpovědět. V restauracích si nesmím dát nikdy první dvě jídla, ačkoliv je mám ráda. Z prvního vztahu mám dcerku, o kterou se stará moje matka. Holčičku nemohu ani oblékat, musím se jí dotýkat podle toho, jak mi to určují myšlenky a u toho si počítám do tří. Když jsem ji sprchovala, tak jsem musela použít vždycky tři mýdla, tři sprchové gely a to ještě v předem určeném pořadí. Tohle celé trvalo nejméně hodinu. Obávám se, že jsem se naprosto zbláznila a že už se nikdy nevrátím do zaměstnání ani nezaložím znovu rodinu, ačkoliv je to moje přání. Děkuji Vám moc za odpověď a rady, abych se z toho dostala sama bez pomoci psychiatrie. Hana
To, co popisujete, vypadá jako učebnicový příklad těžké obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD), u které jsou v popředí neodbytné, vtíravé myšlenky (obsese), spojené s napětím, jež se snižuje různými rituály (kompulzemi). Obsahově se obsese shlukují do několika „klastrů“, takže se hovoří o kontrolování, o srovnávání, zarovnávání a symetrizaci, o hromadění („hoarding“), a podobně. Kontrolovači se neustále vracejí ověřit, zda zamkli či vypnuli plyn a elektriku, přepočítávají předměty, zda něco nechybí, zajišťují, zamykají, čistí a pulírují, symetrizátoři rovnají ouška u hrníčků, rovnají obrazy na zdi a předměty, aby nebyly křivě, řadí předměty podle velikosti, barvy či tvaru, shromažďovači zase nedokážou nic vyhodit. Častou obsesí je myšlenka na znečištění a bakterie a v důsledku toho neustálé mytí rukou. OCD může být tak úporná, že vede k pracovní neschopnosti, případně invaliditě, což ostatně popisujete. Farmakologická léčba je málo účinná a zahrnuje především antidepresiva specificky zvyšující nabídku neuropřenašeče serotoninu na mozkových synapsích. Podstatně účinnější léčbou je v tomto případě psychoterapie, především kognitivně-behaviorální. Kognitivní složka vás učí pracovat s vtíravými myšlenkami, behaviorální složka vás „přecvičuje“ na jiné vzorce chování s využitím základních principů podmiňování a učení, asi jako když cvičíte psa. Základními postupy je desenzitizace (jakési otužování vůči odchylkám od rituálů), zábrana (například si nesmíte umýt ruce, které jste si předtím otřela o podrážku bot), eventuálně tzv. zaplavení (angl. flooding, například vytření záchodové mísy holýma rukama). Po takové kůře začne být normální a přiměřené chování dostatečně uspokojivé ke snížení tenze a vtíravé myšlenky ztrácejí na naléhavosti. Někdy je úspěch až zázračný, jindy pouze částečný, ale i to může velice pomoci fungovat v běžném životě. Nakonec ale špatná zpráva: bez psychiatra to nepůjde, musíte začít s ním.