8. 10. 2015
Dobrý den, pane doktore,
velmi ráda čtu Vaše příspěvky a tímto Vás moc zdravím. Zajímal by mě důvod mnutí očiček u malých dětí, když jsou ospalé. Je za tím, kromě výrazového prostředku, i nějaký fyziologický důvod, reflex - vzhledem k tomu, že to děti dělají od narození, kdy nemají ještě naučené žádné vzorce chovaní a je to čistý fyzický projev stejně jako hlad nebo vylučování? Je možné masáží nervových vláken v oční oblasti vyvolat nějaké sedativní účinky? V noci jsem nemohla spát, zkusila jsem napodobit svoji roční dceru a mnutí očí mi pomohlo na daný okamžik "vyčistit si hlavu". Zároveň mohl byste mi doporučit nějakou laikovi srozumitelnou literaturu ohledně psychologie/psychiatrie nejmenších, co se jim odehrává v hlavičkách během prvních 2 let života? Předem moc děkuji za odpověď. S pozdravem Pavla Olivová
K mnutí očí a tření víček a obličeje dochází obvykle buď při přicházející únavě či ospalosti nebo při odeznívající ospalosti, tj. po probuzení. Jedním z mechanismů působení tohoto jevu je prokrvení a uvolnění unavených či zatuhlých okohybných svalů, například po stereotypní práci anebo po dlouhém zírání na monitor. Je to podobné jako mnutí svalů ruky po tenise nebo promasírování nohou po dlouhé jízdě autem. Dalším důvodem mnutí bývá to, že po delším bdění a upírání zraku na jedno místo dochází k vysychání slz, jichž se pak nedostává k účinné ochraně rohovky a spojivkového vaku. Mnutí očí zvýší produkci slz a tedy i ochranu oka, pokud ovšem není škodlivě nadměrné. Spouštěčem mnutí však může být i svědění, například při alergii, nebo dráždění řasou či cizím tělesem ve spojivkovém vaku. U malých dětí hraje roli i senzorická stimulace zavřených očí mnutím, což je spojeno s tvorbou roztodivných barevných paobrazů, které dítě může se zaujetím vnímat jako pozoruhodné. U malých dětí má mnutí očiček význam též jako behaviorální spouštěč, protože je pro rodiče signálem, že se dítěti chce spát. Před usnutím se u dětí i u dospělých uplatňuje ještě jeden zajímavý mechanismus. Mnutí oka totiž cestou senzorických vláken oční větve trigeminálního nervu přes tzv. Varolův most stimuluje nervus vagus a tím zpomaluje srdeční puls o 5-13 úhozů za minutu. Tento okulokardiální reflex může být součástí fyziologického zklidnění coby přípravy na spánek, zejména u novorozenců a batolat. Mnutím očí při probouzení se naopak zřejmě uplatňuje pouze stimulace okohybných svalů, která krátkodobě působí proti ospalosti.
Pokud jde o psychologii nejmenších dětí, těžko se z řady publikací pro širší veřejnost vybírá. Klasika byl Vývoj dítěte od Josefa Švejcara, ale dnes je mnoho novějších publikací, často překladů z jiných jazyků. Pro výběr si klikněte třeba na hoschl.cz/A4C9 .