16. 4. 2015
Sebevražda nad Alpami
Pane doktore,
V souvislosti s pádem letadla společnosti Germanwings v Alpách se neustále spekuluje, co bylo motivem „sebevražedného pilota“, který s sebou vzal na smrt dalších 150 cestujících, kteří neměli s jeho problémy nic společného. Je na to nějaké psychiatrické vysvětlení?
J. Marek, Lanškroun
Pilot onoho nešťastného letadla, Andreas Lubic, je stejně obtížným případem k rozuzlení, jako norský masový vrah Anders Breivik. Patří do kategorie velkých záhad, protože zjevně nesplňují žádná jasná diagnostická kritéria, jež by je jednoznačně řadila do některé ze známých a ustálených kategorií. Jejich chování naznačuje psychotické nebo jinak psychopatologické pozadí, kombinované s nepochopitelnou motivací a zřejmě výrazně psychopatickými rysy. Ne, že by se takoví jedinci nevyskytovali i dříve. Z naší nedávné minulosti je známý případ Romany Zienertové, která v Širokém Dole 2. 11. 2011 podřezala své tři děti ve věku 2 měsíce až 4 roky a čtvrté, nejstarší (8 let), udusila polštářem. Poté se neúspěšně pokusila o sebevraždu oběšením a podřezáním žil. Známý je případ šíleného bavorského krále Ludwiga II, který patrně rovněž v rámci rozšířené sebevraždy (erweiterter Selbstmord) usmrtil r. 1886 utopením v jezeře svého lékaře Bernharda von Guddena (Rx 31/2004). To naznačuje, že v případě rozšířené sebevraždy nemusí být oběti vždy blízcí příbuzní, i když většinou tomu tak je. Také existuje tzv. hromadná sebevražda, např. náboženských fanatiků, jako byli stoupenci sekty reverenda Jima Jonese, Chrám lidu, kteří v noci ze 17. na 18. listopadu 1978 spáchali na jeho pokyn kolektivní sebevraždu. V jeho osadě v Guajaně zemřelo 909 lidí (!), včetně 276 dětí. Někteří vypili kyanid, na těle ostatních se našly injekční vpichy a asi sto padesát z těch, co se pokusili utéct, bylo zastřeleno. Nejčastější příčinou sebevraždy je duševní porucha: až 90% sebevražd je spácháno buď pod vlivem deprese (asi 50%), nebo schizofrenie (14%), poruch osobnosti (14%), úzkostných poruch, poruch příjmu potravy aj., přičemž u mnoha jedinců se vyskytují dvě nebo více poruch najednou. Spouštěcím faktorem bývá často alkohol nebo jiná droga, riziko zvyšuje také nespavost, vleklá bolest, závažné tělesné onemocnění, ztráta blízké osoby, apod. Nevíme, jak na tom pilot Lubic byl s alkoholem a drogami, ale víme, že trpěl depresí (o tom jsou v Düsseldorfu záznamy), jakousi oční chorobou (sice nemusela být závažná, ale pro pilota jistě ano), údajně se rozešel s dívkou (ztráta blízké osoby), a mohl trpět i poruchou osobnosti, již už asi bez možnosti vyšetření nezjistíme. Ačkoliv zavraždění úplně cizích, nevinných osob vůbec není pro depresi typické, a to ani v případě rozšířené sebevraždy, souběhem několika faktorů by se u Andrease Lubice mohla nesrozumitelná motivace onoho hrůzného činu spekulativně osvětlit: Deprese s šílenou touhou po velkolepé smrti bez ohledu na vše ostatní, ztráta blízké osoby, hrozící ztráta milovaného povolání vinou oční choroby, osobnostní porucha s rysy herostratismu či alkibiadismu (tak jako Herostratos zapálil Artemidin chrám, aby se proslavil, Alkibiadés záviděl Sókratovi publicitu, a tak usekl svému psovi ocas, aby se o něm mluvilo), možná nespavost a spekulovat se dá i o droze. Těžká deprese bývá často velice sobecká a sebestředná – jakoby jiní také neměli svých starostí až až. S dalšími spekulacemi si počkejme na to, jak bude vyšetřování dál pokračovat.