30. 1. 2014
Velký bratr Tě stejně sleduje
Dobrý den,
Souhlasíte s tím, aby si policie uchovávala DNA všech zločinců, tedy i hospodářských, kterým odebere vzorky? Není to, jak říká Úřad pro ochranu osobních údajů, narušení osobních práv?
J.H., Jihlava
Na první pohled by odpověď v prvním případě měla být záporná (nesouhlasím) a ve druhém kladná (je to porušení lidských práv). Já se však domnívám, že je to pseudoproblém a že omezovat policii v tomto směru je nesmysl, který se nakonec obrátí proti občanům. Tak předně: DNA je něco jako otisk prstů nebo fotka, ale poněkud důkladnější. Nevadí-li nám, že máme v občance podobenku, neměl by nám vadit ani otisk prstu ani DNA. Z etického a legislativního pohledu to jsou variace na stejné téma a zmíněný úřad se tady snaží vymlátit něco z celkem prázdné slámy. Za druhé – rozhodovat, kdo je jaký zločinec a zda je nebezpečí, že přejde od hospodářské kriminality k prodeji drog či mlácení manželky, to opravdu není práce policie, jež ostatně není jasnovidná. DNA nechť si pro jistotu vždy uchová pro časy příští od každého lumpa, kterého kdy lapne. A nakonec, i když si tu a tam omylem schová plivaneček od nelumpů, tak se nic neděje neb poctivým to neublíží. Je to stejná hysterie jako s rodnými čísly. Skoro by se zdálo, že ten úřad potřebuje nějaký raison d'être, aby v tomto orwellovském světě nezanikl. Myslet si, že ve společnosti, kde tajné služby odposlouchávají i premiéry, kde štěnice má velikost hrášku a může si ji koupit každý paranoidní trouba, kde na každém rohu je kamera a kde „operátoři“ skladují miliardy telefonních hovorů a smsek, se někomu něco stane, když si dá své rodné číslo na vývěsní štít, je bláhová. Kdo ho potřebuje, tak se k němu stejně dostane. Katastrální úřady a obchodní rejstříky jsou veřejně dostupné, zdravotnická dokumentace lítá po sítích, sestra, co Vám odebírá krev na test HIV je kamarádkou Vaší partnerky, a Vy se budete hrdlit o nějaký vzorek DNA, který Vám sice odeberou, jen když něco provedete, ale jinak o něj můžete přijít kdykoli a kdekoli. Stačí vyplivnout žvýkačku, olíznout známku či nechat v hospodě po obědě příbor. Takže skladování DNA na jedné straně nikomu neublíží a na druhé straně může policii výrazně pomoci propojit dosud nepropojené, najít pachatele po letech, zabránit justičním omylům a křivdám a zpřesnit důkazní proces.