29. 8. 2013
Dědičnost závažných duševních onemocnění
Pane doktore,
Z rodinných důvodů mne moc zajímá, do jaké míry se duševní onemocnění dědí a jestliže ano, zda je to tak, že například schizofrenie u rodičů zvyšuje riziko výskytu pouze schizofrenie u jejich potomků nebo též i jiných duševních poruch, třeba závislostí?
Děkuji předem za odpověď a zdravím Jan M.
To je dosti zásadní a velice zajímavá otázka, která dosud odolávala vědeckému prozkoumání z několika důvodů. Údaje o dědičnosti se v naprosté většině uvádějí jako riziko výskytu téže choroby v rodině v závislosti na míře příbuznosti (u jednovaječných dvojčat, u sourozenců, rodičů, dětí, strýců, tet, neteří, synovců apod.) a tyto genealogické studie jsou většinou příliš malé na to, abychom je mohli rozsekat na podotázky týkající se specifity diagnóz a zkříženého rizika (třeba mezi psychózami a závislostmi), věku (diagnóza ADHD je většinou otázkou dětského věku, schizofrenie až třetího decennia), pohlaví (dědí se vloha k nějaké duševní chorobě stejně u mužů i u žen?) a podobně. Tyto nedostatky se snaží překonat meta-analýza 33 studií, zahrnujících dohromady 3863 potomků rodičů se závažným duševním onemocněním – ZDO (schizofrenií, bipolární poruchou a depresí) a jen o něco méně kontrolních potomků zdravých rodičů, jež právě vychází v prestižním časopise Schizophrenia Bulletin (srpen 2013) a jejímiž autory jsou také tři Češi, Tomáš Hájek, Martin Alda a Rudolf Uher. Tato meta-analýza ukázala, že u dětí rodičů s ZDO je riziko výskytu ZDO 32%, tj. zhruba dvakrát více než u kontrolních potomků. Toto riziko se z větší části týká téže choroby, jakou mají rodiče, ale nikoli výlučně! To znamená, že například riziko poruch nálady je oproti kontrolám 1.62 krát vyšší i u potomků schizofrenních nemocných. Potomci pacientů s bipolární poruchou mají zase vyšší relativní riziko výskytu i schizofrenie než kontrolní jedinci. Toto zkřížené riziko se do určité míry týká též úzkostných poruch, závislostí, poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) a dalších onemocnění. Dá se tedy říci, že závažné duševní poruchy jsou částečně dědičné a že rodinný přenos onemocnění je pouze zčásti specifický. V důsledku této nespecifičnosti je celkové riziko ZDO a vlastně jakékoli duševní poruchy u dětí rodičů s ZDO vyšší, než se dosud myslelo. Genetické poradenství tedy bude muset opravit některé dosavadní údaje a postavit nové otázky pro výzkum a prevenci, tentokrát napříč diagnózami.