Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

Neškodný metylalkohol. Listy Cyrila Höschla, Reflex 40/2012, str. 50-51..

4. 10. 2012


Dobrý den,
Slyšel jsem Vás v rozhlase říct, že metylalkohol je sám o sobě neškodný. Jak to tedy, že zabil tolik lidí? Co je to za nesmysl?
Aleš N.

Váš dotaz je ukázkou toho, co se stane, když se jakýkoli výrok vytrhne z kontextu. Pokusme se to tedy napravit. Metanol sám o sobě má tlumivý účinek na mozek, podobně jako etylalkohol (etanol, běžný alkohol), ale sám o sobě vskutku nijak zvlášť nebezpečný není. Nebezpečné jsou až teprve látky, které z něj v těle vznikají. Metanol se totiž pomocí enzymu alkoholdehydrogenázy (ADH) přeměňuje v játrech na formaldehyd. Ten je jedovatý - mimochodem používá se ke konzervaci, do barviv, k dezinfekci, jako insekticid apod. Působí toxicky, dráždivě, vyvolává překyselení, otok plic (mozku), rozvrat vnitřního prostředí a poškozuje mozek. Formaldehyd se ovšem dále rychle metabolizuje pomocí aldehyddehydrogenázy a dalších enzymů na kyselinu mravenčí, jež je zřejmě zdrojem nejhorších patálií otravy metanolem, tj. slepoty, acidózy (za přispění kyseliny mléčné), metabolického rozvratu a smrti. Podobný osud má v těle i etanol, jenže z něj nevzniká působením ADH formaldehyd, nýbrž acetaldehyd, a z něj nevzniká kyselina mravenčí, nýbrž octová, což je mnohem menší zlo. Nicméně říká se, že právě acetaldehyd je na vině kocoviny a dalších nepříjemných následků opilosti. Z uvedeného vyplývá, že vzniku smrtících jedů z metanolu se dá částečně předejít vypitím právě etanolu (asi 2dcl 40% alkoholu), který v našem těle „zaměstná“ ADH natolik, že nestačí z metanolu vznikat formaldehyd (a kyselina mravenčí), nýbrž dojde k „normální“ opilosti a kocovině cestou acetaldehydu, zatímco poměrně neškodný metanol se mezitím vyloučí z těla. Druhou možností je potlačit ve chvíli otravy metanolem ADH farmakologicky, a tak zpomalit vznik formaldehydu a potažmo kyseliny mravenčí. Takovým mechanismem působí fomepizol, jenž k nám byl v souvislosti s nedávnou sérií otrav metanolem dovezen norskými kolegy. Důležité je upozornění, že oba tyto způsoby „antidota metanolu“ se nesmí kombinovat, protože fomepizol vyřazením ADH výrazně prodlouží biologický poločas etanolu, jenž se pak v těle nebezpečně hromadí. Když to celé podtrhneme a sečteme, vyjde nám, že nejjistější je vůbec nepít. Přiškrtíme tím sice na výpalném založenou ekonomiku, ale zato budeme mít jistotu, že zemřeme na něco jiného než na otravu kyselinou mravenčí.