18. 9. 2012
Když se naše životní dráhy letmo proťaly, měl jsem dojem, že znám Sašu Vondru od jakživa a že nemůže být o tolik mladší, o kolik ve skutečnosti je. Věděl jsem o něm od Havlů a také jsem věděl, že je jedním z mluvčích Charty 77. To byla pestrá společnost, v níž Saša, podle mého soudu, představoval onu racionálnější, systematičtější a spolehlivější podmnožinu. Zavadili jsme o sebe později jaksi mimoděk, jako staří přátelé, kteří si v těžkých chvílích sdělí své nejintimnější starosti a pak se zase dlouhá léta nemusejí vidět. My se naštěstí tu a tam potkáváme při různých diskusích, někdy náhodou na letišti, jindy přijde Saša na chvilku k nám domů nebo se potkáme v divadle, jako onehdy na Českém nebi u Cimrmanů. Vždy mám přitom zajímavý pocit zvláštního názorového souladu, jenž se dostavuje bez jakési předchozí průpravy v podobě sdílené minulosti, jak tomu jinak u přátel bývá.
Vážím si jeho politického ukotvení, jeho soustavnosti, loajality k hodnotám a názorové stálosti, jež povrchnímu posuzovateli může připadat paradoxní ve světle Sašovy politické dráhy, jež bez výraznějších turbulencí prochází od Charty 77 a nejužšího porevolučního týmu prezidenta Václava Havla, přes diplomatickou misi v USA a resortní posty, až do ODS a funkci ministra obrany. Saša totiž stále jde po téže lince plného vědomí hodnot, jakými jsou lidská důstojnost, osobní svoboda, otevřená společnost a demokracie. A tato linka prochází všemi milieux, v nichž se Saša ve prospěch těchto hodnot angažoval a stále angažuje. Troufám si předpovědět, že vzhledem k celosvětové disreputaci politiky a nebezpečí, jež s sebou tento vývoj přináší, potřeba takových osobností, jako je Saša, brzy opět v politice opět významně stoupne.
ISBN 978-80-7432-239-6