21. 6. 2012
Morálka a choroba
Dobrý den pane Profesore!
Zajímalo by mne, zda charakter a morálka jedince může ovlivnit/změnit "fyziologickou" psychiku jedince do té míry, že se to dá diagnostikovat jako duševní porucha?
Děkuji za laskavou odpověď a přeji vše nejlepší,
Jan LS Pudil, Malčice
Vztah morálky a duševní choroby je ošemetný. Ve středověku bylo šílenství někdy chápáno jako morální (náboženské) selhání a podle toho se také s nemocnými zacházelo. Již proto se takové spojitosti moderní psychiatrie vyhýbá. Není tu od toho, aby nemocné soudila (od toho jsou jiné instituce), ale aby jim porozuměla a pomohla. Navíc kauzalita v tomto případě bývá spíš obrácená: vinou choroby se nemocný chová tak, že to může někdy být hodnoceno jako chování nemorální. Příkladem může být vymizení společenských zábran při mánii. Že by někdo naopak vinou svého prostopášného chování mánii dostal, je prakticky vyloučeno. Kladnou odpověď na Váš dotaz si však přesto lze představit. Například charakter a morálka jednotlivce můžou vést k promiskuitnímu chování, jež vede k získání pohlavně přenosné choroby, např. syfilis, a tak výsledná progresivní paralýza může být nahlížena jako důsledek nemorálního chování. To ale zřejmě nemáte na mysli. Pokud jde o charakter, ten může být pokřiven v důsledku poruchy osobnosti, nikoli obráceně. Je ale pravda, že životaběh někdy jedince přivede do situací, kde se musí chovat tak, že ho to poznamená na celý život. Traumata z válečných konfliktů, ponižování, ubližování jiným apod. mohou u některých jedinců vést k posttraumatické stresové poruše nebo i k depresi. Ale to, že jste povahou křivák, nepoškodí ani tak Vás jako spíš Vaše okolí.