16. 2. 2012
Léky, těhotenství a neplodnost
Dobrý den, pane doktore. Má dcera se od roku 2002 léčí pro panickou úzkostnou poruchu. V posledních letech je v podstatě bez potíží, jsouc léčena antidepresivem typu SSRI. Před třemi roky dvakrát po sobě otěhotněla - ošetřující psychiatr tehdy uvedl, že asi nebude možné v průběhu gravidity lék užívat. Dcera ale po dvakráte ihned po otěhotnění potratila a léčí se pro neplodnost - nemůže již více než dva roky otěhotnět. Ošetřující lékařka vyslovila přesvědčení, že za nemožnost otěhotnět je zodpovědný právě lék, který dcera brala. Byl byste tak laskav a napsal svůj názor a event. fundovanou radu? Děkuji Miloš B.
Medikace v těhotenství a v laktaci má mnohá úskalí, s ohledem na něž je třeba vždy volit kompromis beroucí v potaz poměr rizik plynoucích z léčby a z onemocnění. Hlavním rizikem léčby v těhotenství může být teratogenita (poškození plodu). Hlavním rizikem léčby v laktaci může být toxické působení do mléka přecházejícího léku na kojence. „Může být“ píši proto, že tato rizika jsou u různých léků různě vyjádřena, přičemž u některých jsou prakticky zanedbatelná - pokud například nepřecházejí do mléka a nemají prokázanou ani hlášenou teratogenitu. Kromě případů prokázaného rizika pro plod či kojence, kdy jsou léky v těhotenství a v laktaci – s výjimkou život zachraňujících indikací - zakázány, je na rozhodnutí lékaře, aby na základě dosavadních znalostí a důkazů odhadl poměr těchto rizik a rizika, jež pro matku i dítě představuje duševní porucha. Nezapomínejme, že ta se někdy, naštěstí vzácně, může projevit i rozšířenou sebevraždou (zabitím sebe i dítěte). Zanedbatelné teratogenní riziko či určitý přestup do mateřského mléka nám v takovém případě nebrání v léčbě matky, již může provázet i záměrná zástava kojení. U mírně rizikovějších léků se někdy v závažných případech volí kompromis, tj. dočasné přerušení léčby anebo alespoň snížení dávek. Pokud jde o neplodnost, psychofarmaka působí spíš neplodnost mužskou než ženskou, a to nejspíše cestou zvyšování hladin hormonu prolaktinu. Řešením je buď výměna léku za takový, jenž hladiny prolaktinu neovlivňuje, nebo dočasné snížení dávky či vynechání léku za pravidelných kontrol stavu. Nemyslím, že by bylo možné u vaší dcery kategoricky prohlásit, že na vině za její neplodnost je antidepresivum. Řekl bych, že nikoli. Jednak proto, že antidepresiva vesměs prolaktin ovlivňují minimálně, dále proto, že neplodnost, pakliže vůbec, působí spíše u mužů, a hlavně proto, že příčiny ženské neplodnosti jsou většinou jiné, než léky. Navíc neplodnost i bez léků bývá často na straně mužů, či tzv. „párová“, tj. vázaná na danou dvojici, z níž jinak každý by s někým jiným dítě třeba mít mohl. Zde nejrozumnější postup asi je, aby se oba z páru nechali podrobně vyšetřit na pracovišti, kde se otázkám reprodukce věnují. Z neplodnosti nelze podezírat pouze někdejší léčbu ženy, jestliže nebyl vyšetřen muž. A nebojte se, dosti často se to dá řešit.