3. 1. 2012
Ve dnech 17. a 18. listopadu 2011 se ve Varšavě konalo rozšířené zasedání Evropské rady mozku (European Brain Council, EBC), jehož hlavní část se odehrála ve spolupráci s polským ministerstvem zdravotnictví a varšavskou lékařskou univerzitou pod názvem 1. Evropský den mozku: Stárnutí, mozkové příhody a Alzheimerova choroba – hledání inovativních řešení (1st European Day of the Brain: Agening, Stroke, and Alzheimer´s disease – finding innovative solutions). Shromážděné oslovil Jerzy Buzek, t. č. předseda Evropského parlamentu, který své poselství nahrál na video. Jednání předsedali Mary Baker, socioložka, prezidentka EBC, Grzeogorz Opala, přednosta Neurologické kliniky Slezské lékařské univerzity v Katovicích, který byl v letech 2000-2001 polským ministrem zdravotnictví, a David Nutt, bývalý prezident ECNP. Na shro máždění vystoupila také Patricia Reilly za Evropskou komisi, která jako členka kabinetu komisařky Márie Geoghegan – Quinn zodpovídá za zdraví, bioekonomii a vědu ve společenských programech a v koordinaci Joint Research Centre, dále Martin Seychell, zástupce generálního ředitele DG SANCO, John Bowis, bývalý ministr zdravotnictví Velké Británie, Dolores Gauci z Malty, jež zastupuje pacientské organizace (Gamian), švýcarský neurovědec a expert na vizualizaci mozkových dějů Ryczard Frackowiak z Neurovědní kliniky v Laussane, a další významné osobnosti.
První evropský den mozku se konal ve Varšavě v souvislosti s polským předsednictvím Evropské unie. Hostitelé při té příležitosti připomněli, že na ministerské úrovni se priorita onemocnění mozku otevřeně přiznala za předsednictví švédského, francouzského a maďarského. Shromážděným reprezentantům evropských i polských organizací zdůraznil význam onemocnění mozku a nezbytnost jejich prioritizace současný předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek. Patricia Reilly upozornila, že mezi priority Evropské unie patří výzkum mozku, mozkové příhody (stroke), stárnutí a Alzheimerova nemoc. Důraz se přitom klade jak na excelenci výzkumu (centra), tak na mezinárodní spolupráci (network). Další výzkumný program EU po skončení 7. rámcového programu se bude jmenovat Horizon 2020 a stojí na 3 pilířích: 1) vynikající vědecká báze (excellent science base), 2) průmyslové vedení a konkurenceschopnost (industrial leadership and competitive frameworks) a 3) zvládání společenských výzev (tackling societal challenges). Jess Olesen připomněl na základě zlomového článku o nákladech na onemocnění mozku (Gustavsson A. et al. Cost of disorders of the brain in Europe 2010. Eur Neuropsychopharmacol. 2011;21(10):718-779), že onemocnění mozku dnes v Evropě stojí společnost tolik, co kardiovaskulární choroby, rakovina a diabetes mellitus dohromady! To jsou skutečnosti, se kterými musí politici a plátci v Evropě nějak naložit, a čím dříve si to uvědomí, tím lépe pro budoucnost zdravotních a sociálních systémů. Na jednání ve Varšavě se zdálo, že polská politická reprezentace, přinejmenším ta, která je viditelná v Evropě, si to uvědomuje plně. Mimochodem jednání včetně letenek pozvaných hostí (já jsem se zúčastnil jako reprezentant EBC) platilo Ministerstvo zdravotnictví Polské republiky, a to navzdory skutečnosti, že právě probíhaly volby a v přechodném období nebylo vůbec jasné, kdo bude novým ministrem zdravotnictví.
Účastníci setkání se shodli na podpoře výstupu z konference o boji proti Alzheimerově nemoci a příbuzným poruchám, jež se konala v Paříži v říjnu 2008, výstupu z konference „Zdravé a důstojné stáří“, organizované za švédského předsednictví ve Stockholmu v září 2009, a podpořili všechna opatření Evropské komise směřující k podpoře prevence, diagnostiky a léčby Alzheimerovy demence a úbytku kognitivních funkcí spojených se stářím obecně. Zdůraznilo se, že evropská politika stojí tváří v tvář významným demografickým změnám v projekcích do budoucna, jež znamenají, že v nadcházejících dekádách se proporce obyvatel nad 65 let věku v populaci zdvojnásobí (předpokládá se, že v roce 2050 to bude 30 % populace). Odhaduje se, že v současné době trpí Alzheimerovou nemocí v Evropě asi 7,3 mil. lidí a že toto číslo se do roku 2020 pravděpodobně rovněž zdvojnásobí. Neurodegenerativní choroby tak budou představovat vážné a stále rostoucí břemeno pro zdravotní systémy v Evropě. Podobně varovná čísla se týkají mozkových příhod.
Účastníci konference také zdůrazňují, že veškeré úsilí by se v Evropě mělo zaměřit na poskytnutí dostatečných podmínek pro důstojné stáří, což vyžaduje mezioborový přístup integrující otázky zdravotnické, vědecké a sociálně politické. Důležitou roli v tom také hraje právní ochrana a respektování lidských práv starých občanů. S tím souvisí i nutnost podporovat organizace pečovatelů a pacientů samotných. Účastníci konference se shodli na tom, že je třeba neustále vyvíjet tlak a zvyšovat povědomí o těchto otázkách jak u evropských politiků, tak na úrovni národních vlád. Jedním z nástrojů tohoto úsilí by měl být rok 2014, který z iniciativy Evropské rady mozku řada evropských subjektů hodlá vyhlásit za Evropský rok mozku (European Year of the Brain).
V souvislosti s výše uvedeným je potěšující, že na národní úrovni se v naší zemi rovněž organizuje mozková rada (Czech Brain Council, CBC), která byla iniciována již před několika lety a sdružuje prominentní české společnosti v oblasti neurověd, neurologie, psychiatrie a dalších zájmové subjekty. V letošním roce byl CBC za účasti předsedů či místopředsedů Neurologické společnosti, Psychiatrické společnosti, České neuropsychofarmakologické společnosti (ČNPS), Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví a s podporou představitelů Neurovědní společnosti formálně založen se sídlem na adrese ČNPS a jeho prvním předsedou byl zvolen Doc. MUDr. Pavel Mohr, PhD. z Psychiatrického centra Praha. Úkolem CBC, tak jako na evropské úrovni úkolem EBC, bude shromažďovat podklady sloužící ke zvýšení informovanosti veřejnosti a povědomí o důležitosti výzkumu onemocnění mozku a podpory nemocných ze strany politiků a plátců. Bude to jistě také CBC, jenž se aktivně zapojí do průběhu roku mozku v naší zemi, bude-li rok 2014 skutečně Rokem mozku vyhlášen.