1. 9. 2011
Délka života nezávisí na lékařské péči?
Vážený pane profesore,
přečetl jsem knihu Ivo Kraus: Fyzikové od Thalese k Newtonovi. Po srovnání osobních dat antických filosofů jsem zjistil, že jejich průměrná délka života byla 71 let v době asi 2500 let před naším letopočtem při absenci účinné medicíny. Lze tento jev reálně vysvětlit? Děkuji předem za Vaši ochotu mi odpovědět. Ing. Jaroslav Basař
K porovnávání délky života se spíše než průměr používá tzv. střední délka života neboli naděje dožití (ex), jež vyjadřuje předpokládaný průměrný věk dožití té které populace za podmínek, pro jaké se vypočítává (např. v určitém roce). Přitom není jedno, pro jakou věkovou skupinu ji počítáme: je jiná pro novorozence (e0), jiná pro patnáctileté (e15), kterým již nehrozí novorozenecká úmrtnost, a jiná pro šedesátileté (e60). Délka života je ovlivněna geneticky, prostředím (voda, exhalace, záření, kriminalita), lékařskou péčí (kojenecká úmrtnost, nemoci středního věku), ekonomikou aj. Téměř všude ženy žijí déle než muži, proto celkový průměr je údajem málo výstižným. Nejmenší e0 je v Afganistánu (44.3 let v r. 2009) a největší v San Marinu (83). Do první desítky patří ještě Lichtenštejnsko, Japonsko, Hongkong, Švýcarsko, Izrael, Island, Španělsko, Austrálie a Švédsko (81.4). Na konci tabulky jsou kromě Afgánistánu africké země jako Zimbabwe a Zambie. V Česku je e0 77 let (73.5 u mužů a přes 80 u žen), čímž jsme ve světovém žebříčku na 45. místě (Slovensko na 58.). Až do konce 19. století se v našich zemích udává e0 okolo 35 let (!), což vypadá, jakoby se délka života během generace našich otců a dědů více než zdvojnásobila. Tento pokrok však padá na vrub zejména snížení kojenecké úmrtnosti, jež v té době činila kolem 25%. Kojenecká a dětská úmrtnost byly ve 20. století příznivě ovlivněny mj. zvyšující se dostupností pitné vody, potravin, hygienou, očkováním, omezením příbuzenských sňatků a mobilitou. Za stejnou dobu se lidem také zvýšila postava (asi o 10%) a hmotnost (o třetinu). Nicméně například e5 i před r. 1900 ukazuje dožití kolem 60 let a e15 například i v paleolitu byla celkově asi 54 let, což je dost. Věk antických filozofů tedy nevypovídá nic ani o lékařské péči, ani o e0. Je to věk těch, kteří propluli úskalími dětské úmrtnosti, nepostihly je infekce a mrtvice dřív, než se zapsali do dějin, a žili si natolik pohodlně, že se mohli věnovat filosofii natolik, abyste se o nich mohl ještě po více než 2000 letech dočíst. Dožije-li se takto vyselektovaná a co do počtu téměř zanedbatelná skupinečka jedinců v průměru 71 let, není to zase takový zázrak ani na tehdejší poměry. Mimochodem nejde o 2500 let př.n.l., protože předsokratovci se datují do doby okolo 500 př.n.l. (Thalés 624-546 př.n.l.), Sókratés zemřel 399 př.n.l., Aristoteles byl ještě mnohem mladší a Platón žil 427-347př.n.l. V časech, které uvádíte, byla v Řecku doba bronzová a na Krétě Mínojská civilizace.