27. 1. 2011
Vymazání špatných vzpomínek
Vážený pane profesore,
rád bych se Vás zeptal, jestli jdou vymazat špatné vzpomínky, jestli je na to nějaký recept a jestli se dá díky fenomenologii lépe existovat.
Děkuji za odpověď a přeji hezké dny. T.S.
Vymazat špatné vzpomínky je odvěkým snem lidí a naše paměť je ustrojena tak, že to do značné míry beztak dělá („vzpomínkový optimismus“, laudator temporis acti – ten, kdo chválí staré časy). Kolem listopadového převratu v r.1989 byl dolar za 46Kč a průměrná mzda byla u nás asi 70 dolarů měsíčně, tj. zhruba dvaatřicetkrát (!) méně než tehdy nejčastější mzda v USA. Teď je dolar za 18Kč, průměrná mzda je skoro 25 tisíc Kč a nejčastější mzda v USA je něco kolem 3500 USD, tj. pouze asi 2.5 krát víc než průměrná tady. Životní úroveň takto měřená se tedy za těch pár let kapitalismu u nás relativně zvedla asi třináctkrát. Jenže naše paměť nedopustí, abychom si to takto pochvalovali, a barví léta naší mladosti na růžovo. V televizi běží major Zeman, na Silvestra jsou na všech kanálech socialističtí baviči, fajnšmekři sbírají ruské papáchy a Trabanty jsou v nóbl sbírkách veteránů. Obávám se však, že máte na mysli něco jiného: vygumování určité konkrétní ošklivé vzpomínky, například při posttraumatické stresové poruše. To je velmi obtížné, protože se s vaničkou nesmí vylít i dítě. Vždyť nebýt paměti pro každé píchnutí, říznutí či popálení, byli bychom nepoučitelní a málokdo by měl ještě v dospělosti obě oči a všechny prsty na rukou. Je ale pravda, že někdy čeho je moc, toho je moc, a tak se psychiatrie snaží selektivně fixaci patologických traumatizujících vzpomínek zabránit. Metody jsou buď odkrývací, abreaktivní (znovu prožít ono trauma, „vykřičet se“ z toho, odreagovat), zakrývací (trauma naopak potlačit, vytěsnit, zakrýt, přesunout do nevědomí), hypnotické (trauma v hypnóze zpracovat a odstranit) a farmakologické, jež slouží zejména onomu „zakrytí“. Odborníci z Harwardu publikovali zprávy o tom, že nejenom dříve často podávané a diskutabilní benzodiazepiny, ale i tzv. beta-blokátory (látky používané mj. k léčbě vysokého krevního tlaku a některých arytmií) mohou v porovnání s placebem zabránit zapamatování traumatizujícího zážitku, a to jak při podání ihned po traumatu (zabrání konsolidaci paměti), tak někdy i dlouho po něm (vedou k desaktualizaci zážitku). U všech těchto metod však po počátečním nadšení došlo k realizačnímu vystřízlivění a dosavadní výsledky jsou jen skromné. Možnost nastavit „delete“ pro určitou vzpomínku v lidském mozku a pak „klepnout enter“ zůstává stále v oblasti sci-fi.