9. 9. 2010
Inteligence a volby
Vážený pane profesore,
v deníku MF Dnes byl před časem uveřejněn příspěvek pana Šlechty, ve kterém se uvádí "Cyril Höschl řekl v roce 1991 při udělování profesury v Karolinu zdrcující diagnózu, že třetina obyvatel této země je slabá duchem, atd." Chtěl bych se Vás zeptat, zda se za uplynulých 20 let na Vaší diagnóze něco změnilo a pokud ano, v jakém smyslu. Docela by mě také zajímal Váš současný názor, zda Vámi zmiňovaná polovina lidí s podprůměrným intelektem ovlivnila výsledek voleb.
Děkuji Vám za odpověď!
Ing. Petr Vysloužil
Vážený pane inženýre,
Nejde o diagnózu (to je něco jiného), ale o tautologický údaj z demografie, asi jako když řekneme, že zhruba polovina lidí je podprůměrného vzrůstu. Už proto se takový údaj nemůže za dvacet let změnit, ledaže by se nějak prudce změnilo statistické rozložení sledovaného parametru a velmi významně se odchýlilo od "normálního", tj. gaussovského. Výsledek voleb je souhrnným vektorem mnoha činitelů, z nichž inteligence jednotlivců nehraje zásadní roli, protože to je mnohafacetový konstrukt, v němž to, co označujeme jako "sociální inteligence" je zase jen jednou z mnoha složek (facet). A jak víme, tato faceta koreluje s "g" faktorem („jádrovou“ inteligencí) pouze do určité míry, takže v populaci jsou též zastoupeni inteligentní, avšak bezcharakterní nebo "sociálně debilní" jedinci, a naopak, jedinci laskaví, sociální, družní, altruističtí, milí, nadšení, sociálně inteligentní (citliví k potřebám druhých), kteří však v obecné inteligenci (tj. v tom, co se měří IQ testy) skórují nízko. Volby nejsou o inteligenci (geniální šachista může mít potřeby nesouměřitelné s potřebami běžného občana), ale o správě věcí veřejných, jež s potřebami běžného občana souvisí naopak velmi. Běžným občanem myslím typ, který je v populaci hojně zastoupen.
Ostatně onen historický výrok je jednak vytržen z kontextu a jednak je mu odepřena hlavní myšlenka: tehdy jsem se snažil poukázat na to, jak nechápání určitých situací (jež má co dělat s inteligencí) souvisí s nedostatkem smyslu pro humor, a ten zase s rozvojem podezřívavosti (paranoidity) a s etickým uvažováním v rovině "čemu nerozumím, to je špatné". Volby ovlivňují všichni, i ti, co k nim nejdou.