Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

Listy Cyrila Höschla, Reflex 20/2010, str. 58-59.

20. 5. 2010


Dobrý den, pane doktore,
ráda bych se zeptala na Váš názor na výchovu dítěte, které vyrůstá v rodině - matka Česka, otec Švéd a rodiče spolu mluví anglicky. Rodiče by byli rádi, kdyby jejich dítě umělo všechny tři jazyky. Je dobré na dítě hned od začátku mluvit všemi jazyky nebo začít dvěma a třetí přidat později? Pokud ano, kdy? Jak v těchto případech funguje dětský mozek?
Mockrát děkuji za připadnou odpověď,
Pavlína Ohmanová

Mnohojazyčnost je z hlediska neurofyziologie a neuropsychologie stále mystériem a názory na Vámi položenou otázku se i mezi odborníky různí. Odpověď proto záleží na tom, z jakého úhlu na problém nahlížíme, co od vývoje dítěte čekáme (každý zisk něco stojí) a jaké to dítě vlastně je. Především je třeba si uvědomit, že plně vícejazyčné dítě, pohybující se od narození paralelně a vyváženě ve dvou či více jazykových prostředích, je sice napřed v jejich osvojení a ve formování mluvidel (a tedy fonetiky oněch jazyků), ale to vše za cenu toho, že – alespoň zpočátku – se řečová reprezentace v jeho mozku utváří jako „sídlo“ jednoho jazyka. Takové dítě si například češtinu a němčinu buduje jako jeden jazyk, jenž je sémanticky o poznání bohatší, avšak některým jeho výrazům vždy část lidí v okolí nerozumí. Jsou mi známy případy dětí, které s rodiči pobývaly několik let v Egyptě, jako malé se tam naučily na pískovišti arabsky, a několik let po návratu byly sice schopny s arabskými vrstevníky příležitostně opět mluvit, nikoli však překládat z jednoho jazyka do druhého. V případě více jazyků než dvou bych doporučoval nejprve nechat dítě osvojit si dva jazyky (rodné nejbližším osobám, tedy rodičům) a teprve později, zhruba od školního věku, přidat třetí (angličtinu). Znalost angličtiny je dnes prakticky nevyhnutelná, takže sotva někomu uteče, zatímco osvojení vzácnějších jazyků (švédštiny) lze snadno promeškat a v dospělosti už nedohnat. Jakmile někdo dobře ovládne tři jazyky z různých jazykových oblastí, osvojování těch dalších už pak jde snadněji, neb jejich principy i etymologie jsou už vlastně variacemi na známá témata.