Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

Listy Cyrila Höschla, Reflex 14/2009, str.86-87.

2. 4. 2009


Vážený pane lékaři,
poslední dobou si nemohu nevšimnout, kterak se objevují v médiích informace, že i profesionálové - psychiatři a psychologové - propagují iracionální jevy. Nyní si vybavuji tři: P. Moose, S. Grofa a J. Jonáše. To skutečně existují jevy jako "telepatie", "ohýbání lžiček myslí", "detoxikační psychiatrie" atd.? Další otázka se vztahuje na údajnou hypnózu. Jak je možné, že se lidé mohou dostat do hypnotického stavu a pak mluvit hlouposti? Existuje pro to nějaké exaktní vysvětlení? Tak trochu narážím na pořad Vím, co jsi dělal v pátek (TV PRIMA). Existují vůbec lidé, kteří jsou vůči hypnóze odolní?
Děkuji. S úctou,
Jiří Borovička

Také si toho všímám a také se nad tím pozastavuji. Jenže svět chce býti klamán, nechť je tedy klamán, říkají latiníci. Pouze upřesňuji, že Stanislav Grof, který mimochodem také obdržel Bludný balvan, nepropaguje ani telepatii ani ohýbání lžiček či detoxikační psychiatrii, to je nějaký omyl. Vysvětlovat zde principy jeho transpersonální psychologie a navozování změněných stavů vědomí by sice šlo, ale není na to dostatečný prostor. Podobně s hypnózou – ta se skutečně dá replikovat i vysvětlit. Je to stav podobný spánku, na rozdíl od kterého je při ní zachován raport (úzký komunikační kanál s hypnotizérem). Lidé vůči hypnóze odolní skutečně existují. Mimochodem to, co člověk v hypnóze produkuje, nejsou většinou nesmysly. Ostatně ve spaní se zdají nesmysly jistě i Vám a nepozastavujete se nad tím....
Pokud jde o dr. Jonáše, ten se myslím živí a deklaruje spíše jako léčitel než psychiatr. Je to asi jako když astronom se živí astrologií či geofyzik proutkařením. A pokud jde o otázku v předmětu Vašeho e-mailu („Kam se podělo racionální uvažování odborníků?“), odpovím citátem z Wilfreda Trottera:
„Musíme se mít na pozoru před domněnkou, že zvládnutí vědecké metody rozšiřuje způsobilost myšlení obecně. Zkušenost ničemu tak jasně neodporuje jako přesvědčení, že člověk, který vyniká v jednom nebo i více oborech, je v otázkách každodenních záležitostí moudřejší než kdokoli jiný“. A zde je také klíč k pochopení základních principů demokracie. Bez tohoto pochopení mnozí nedokážou opustit svůdnou myšlenku, že vládnout by měli „odborníci“. Omyl.