20. 12. 2007
Níže podepsaná čtenářka mi poslala e-mailem „psychotest“, na jehož konci jsem měl rychle bez přemýšlení říct příklad nářadí a barvy. Řekl jsem kladivo a červená. Na dalším obrázku se objevilo: „Kladivo a červená, že?“. Odesilatelka mi k tomu napsala: „Pane doktore, proč to tak vychází? Na mě z toho jde děs, že mě takhle možná soustavně někdo ovlivňuje a já o tom nevím. Může se člověk naučit takovou manipulaci rozeznat? Nebo jak se bránit? Jak se jmenuje obor, kde se o tom dozvím víc? Děkuji za odpověď - i když tahle otázka se asi těžko vejde do sloupku v Reflexu i s tou přílohou. Alena Pařízková, Brno
Já bych to nenazýval manipulací. A když, tak pouze v tom nejobecnějším smyslu, neboť všichni jsme nějak „manipulováni“ kulturou, prostředím, do kterého jsme vrostli. Je-li v 90% domácností jediným nářadím, které vlastní, kladivo, šroubovák a kleště, pak se výběr při rychlé asociaci hodně zúží. Započteme-li navíc frekvenci užívání, pak zřejmě vítězí kladivo a šroubovák. I kdyby nebylo už ničeho dalšího, je tedy zhruba 50% pravděpodobnost, že se strefíme do předpovědi. Zdá se však, že kladivo je jako symbol nářadí atraktivnější než šroubovák, a to jak tvarem, tak způsobem použití (je údernější). A jsme doma. Co se barvy týče, červená je vskutku malinko nápadnější než ostatní, a tak řekne-li se barva, většinou vytane na mysli jako první. Je to barva krve a varovných znamení. V některých jazycích etymologicky souvisí i s krásou (v ruštině se krásný řeklo původně krasnyj, dnes se řekne krasívyj, kdežto krasnyj je červený resp. rudý). Kladivo i červená barva mají hodně asociací v přenesených významech. Trapnost, lež, překvapení, zamilování a stud asociují zrudnutí. Vystihnout správně příčinu něčeho se někdy parafrázuje jako „uhodit hřebík na hlavičku“, nikoliv „zašroubovat šroubek“. A právě to široké a frekventované sémantické pole může být další příčinou, proč se v uvedené úloze zrovna tyto položky vybaví jako první. Bránit se tomu samozřejmě lze, ale znamená to být originální za každou cenu. Například tak, že v podobné situaci vždy nepoctivě řeknete něco jiného, než co vás napadlo. Ale má to cenu?
(bez záruky)