Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

Listy Cyrila Höschla, Reflex 19/2007, str.22-23.

10. 5. 2007


Nedávno jsem se dočetla, jak se nějaká novinářka vydávala za pacientku s bolestí břicha a jak se k ní v různých nemocnicích sprostě chovali. Co si o tom myslíte?
Jana V.

Také jsem to četl. Té novinářce fandím už proto, že řekla nahlas věci, které všichni víme, ale které za pacienty nikdo neřekne. Oni sami většinou mlčí, protože mají mnoho důvodů situaci dále nezhoršovat, neboť jsou často na toho kterého lékaře prakticky odkázáni. Přesto všechno se nemohu zbavit dojmu, že příměry zdravotníků k jiným profesím (k průvodčímu, který vás vyhazuje z vlaku se slovy, že máte jezdit v rozumnou dobu a ne o půlnoci), jaksi pokulhávají. Chování lidí v takovýchto situacích je dáno jejich povahou, momentálním rozpoložením, profesionalitou a motivací. Povahu v zásadě nepředěláte, to si škrtněme. Profesionalita je jediné, na co můžeme apelovat, protože motivace – v tomto případě systém pobídek, které by natolik zvýhodňovaly slušné chování, že by „přebily“ vrozenou protivnost či naučenou nevychovanost – je v systému našeho zdravotnictví nulová. Zdravotnický personál je totiž placen úplně stejně, ať je protivný nebo milý, na tom nesejde. Neexistuje žádné ohodnocení kvality péče. Kvalitní doktor nebo nekvalitní – berou stejně. Zrovna tak sestra, zrovna tak celé zařízení. Tak proč na ni dbát? Bod jako bod. Například u nás v ambulanci se pacienti nevyplácejí. Čím víc pracujeme, tím méně se nám to za určitou hranicí vyplácí a budeme-li zásluhou slušného chování přibírat další, proděláme kalhoty. Ekonomičtější je pacienty odhánět! Být protivný! To se vlastně vyplácí. Náš anonymní výběrčí a plátce (pojišťovna) totiž na toto nedbá a ani u toho není! Kdyby si péči platil sám pacient, to by se panečku pan doktor klaněl jak holič před krámem, jakž se i v některých takových případech děje. Například u veterináře zaplatíte za pejska pár stovek, dělají tam na něj ruťuťu ňuňuňu a vám ještě uvaří kafíčko. To je vztah k pacientovi! Čím to asi bude? Že by povaha? Profesionalita? Nebo přece jenom taky ten systém? Nota bene poté, co naše zařízení nedávno získalo náročnou akreditaci kvality, jeho ekonomická situace se – výrazně zhoršila. To je pro pořádek taky třeba napsat.