10. 8. 2006
Myslíte si, že dlouhotrvající velká vedra mohou nějak významněji ovlivnit psychiku lidí a dokonce mentalitu politiků sestavujících novou vládu? Čtenářka M.P., Ostrava
Pobývání v horkém prostředí nepochybně představuje pro člověka stres, se kterým se jeho organismus musí vyrovnávat. Přehřátí může vést až k tepelnému šoku a ke smrti. Dávno před tím se však dostavují potíže mírnější. Společným jmenovatelem mnohých z nich je porucha vodní a elektrolytové rovnováhy, zjednodušeně řečeno ztráty tekutin a některých solí. Příčinou je jejich nedostatečný příjem při současně zvýšeném výdeji pocením. To má vliv i na mozek a tedy na psychiku. U zranitelnějších jedinců, například u starých lidí, může takový stav vést ke kvalitativním změnám vědomí, které se projevují jako zmatenost nebo delirium, což je psychotický stav (šílenství). Ztráty tekutin jsou často neuváženě kompenzovány alkoholem, který zvyšuje agresivitu, tlumí úsudek (pivo), schopnost časoprostorového odhadu, zhoršuje koordinaci pohybů a následně zvyšuje nehodovost a „úrazovost“. Horko samo o sobě bývá provázeno únavou, a tedy zpomaleným myšlením, zhoršením některých kognitivních funkcí jako je rychlost reagování, postřeh apod. To ostatně dobře vědí sportovci, kteří se proto před významným kláním musí v nezvyklých klimatických podmínkách nejprve adaptovat. Vysoká teplota vzduchu v noci je častou příčinou nespavosti. Dlouhodobé poruchy spánku mají následně rovněž negativní vliv na psychiku a chování lidí. Jižní národy namnoze vyrovnávají svůj geoklimatický hendikep životním stylem, který oproti našemu zahrnuje zvýšený příjem vody a soli, relativně méně alkoholu, pobyt zásadně ve stínu, pracovní pauzu přes poledne, odpolední spánek (siestu), práci a nákupy navečer, pozdější začátek dne ráno a méně úzkostný vztah k závazkům a povinnostem (menší „tlak času“). Obávám se však, že mentalitu „politiků sestavujících novou vládu“ nemůžeme na počasí svádět. Vrcholní politici se totiž většinou pohybují z fyzikálního hlediska v docela příjemném prostředí chladivých paláců, jezdí v klimatizovaných automobilech a mají dostatek tekutin. A pokud jde o stav lidu, který je zvolil, pak například u nás ani ten nebyl důsledkem nějakých veder.V době voleb bylo překvapivě příjemné počasí. Vaši možnou námitku, proč tedy Skandinávie a Kanada mají dlouhodobě v průměru o poznání lepší vlády než latinská Amerika či rovníková Afrika, si nechám zase na jindy.