Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

„Očima Cyrila Höschla“. Reflex 17/2006, str. 20.

27. 4. 2006


Dobrý den,
jmenuji se XX XX (19 let, studentka). Myslím, že mám problém, a doufám, že byste mi mohl pomoci. Už asi tři týdny je mi zle - jsem apatická, nedokážu se přinutit ráno vstát, jít do školy. Pak celý den bloumám. Třeba zírám na blbosti v televizi a vůbec to nevnímám. Nečtu si, protože to taky jde mimo mě. Vydržím dlouho koukat třeba z okna nebo jen tak sedím. A tak uplyne celý den a spát jdu pozdě - tak kolem půlnoci - i když bych mohla být v posteli dřív, tak se tam prostě dřív nedostanu. Jsem unavená, pomalá a ještě se hrozně přecpávám. Nevím, jestli to poukazuje na nějakou poruchu, ale mám pocit, že toho je na mě moc, jako bych na zádech měla obrovský batoh, který je tak těžký, že se mi pod tou tíhou podlamují kolena a já nemůžu jít dál. Prosím Vás, pokud budete chtít uveřejnit můj e-mail v Reflexu, neuvádějte, prosím, mé jméno.
Děkuji Vám a doufám, že mi můžete poradit.
XX XX

Váš dotaz je sám o sobě učebnicovým příkladem deprese. Ačkoliv osvěta v tomto smyslu je dnes mnohem širší než kdysi bývala a mnozí z nás se již ostýchají o depresi mluvit v obavě, že budou trapní, neboť každý o tom ví skoro všechno, je vidět, že to stále není dost. O depresi je zřejmě třeba mluvit opakovaně, protože se stále najdou jedinci, kteří trpí téměř učebnicovou formou tohoto onemocnění, a přesto o tom nevědí nebo je to ani nenapadne. Vy mezi ně patříte. Shrňme si to: apatie, ranní pessima („ráno nedokážu vstát“), nesoustředění („zírám na blbosti v televizi a vůbec to nevnímám“), rozpad času („A tak uplyne celý den a spát jdu pozdě“), sebeodměňování a navyšování serotoninu cestou inzulínové stimulace („hrozně se přecpávám“), únava a zpomalení psychomotorického tempa („Jsem unavená, pomalá“), pocity tíže („obrovský batoh“) atd. jsou příznaky typické pro depresivní poruchu. Přecpávání svědčí spíše pro tzv. zimní typ (jinak se u deprese spíše nejí a tudíž hubne). Stačí zajít k psychiatrovi, začít pravidelně užívat vhodné antidepresivum a za tři týdny jste z lesa venku. V jiných případech to tak radostné není, ale v tomto nejspíš ano. Napište