6. 4. 2006
Dobrý den,
Už delší dobu se v myšlenkách zaobírám otázkou jak moc má na charakter člověka vliv rodičovských genů. Je mi jasné, že toto téma by Vám zabralo ne 1 díl reflexu, ale minimálně 456 dílů. Mohl bych znát Váš názor ?
Děkuji, Robin Ondřich
Kostelec nad Labem
Vztah mezi geny, prostředím a chováním je poměrně komplikovaný a dosud odolává snahám o jednoznačné odpovědi. Své sady genů skutečně máme namíchány od obou rodičů. Už to samo o sobě má ale různé háčky: některé kombinace se dostávají do popředí v různých generacích, takže jejich projevy někdy jakoby „přeskakují“ generaci či se objevují u různých příbuzných („je to celá teta Manča“). Navíc geny ještě neznamenají fenotyp, neurčují jednoznačně, jak budete vypadat či jak se budete chovat. Míru vztahu mezi geny (genotypem) a jejich projevy (fenotypem) lze studovat na jednovaječných dvojčatech. Ta nejsou nikdy dokonale stejná (identická) a například některé závažné duševní poruchy jako schizofrenie se u nich projevují shodně jenom asi z poloviny. Podobně nejednoznačný je vztah mezi příčinami a následky, studujete-li vliv toho, jak vám jde život (životních událostí, traumat) na to, jaký jste (jak se chováte). Také zde určitá příčinnost (kauzalita) jistě existuje, ale různí lidé se ve stejných podmínkách chovají různě. Čím dál častěji se ukazuje, že tyto vztahy je třeba studovat všechny najednou, aby se ukázala určitá jejich souvislost. Tak například gen, který ovlivňuje pravděpodobnost výskytu deprese, má v tomto určení větší váhu, podíváme-li se na jeho variabilitu pouze u jedinců, kteří prodělali nějaká traumata (rozvedli se, někdo jim zemřel, vyhodili je z práce). Genetická vloha jakoby určovala spíš odolnost k zátěži než přímo chorobné projevy. Obdobně tomu bude zřejmě i u povahových rysů: jistě k nim máme po rodičích určitou vlohu, ale její rozvinutí záleží na podmínkách, ve kterých budeme vyrůstat. Můžete si to představit na fyzickém vzezření. Sourozenci mají často rysy zděděné po rodičích, ale přesto si někdy nejsou příliš podobni (mají od každého něco jiného). K tomu přistupují podmínky prostředí. Co naplat, že mám po rodičích sklon se rychle opálit na sluníčku, když celý život dělám jeskyňáře a na slunce nevylezu. Jsem od pobledlých albínů k nerozeznání. Moje vloha by se odkryla teprve tehdy, kdybychom všichni vylezli na slunce. A tak i s povahovými rysy. No a poslední problém je v tom, co je to charakter. Všichni to tušíme, ale nikdo to moc neví. Takže jaképak geny…..