8. 9. 2005
V novinách jsem četl takovýto rozhovor s právě odvolaným šéfem sekretariátu předsedy vlády (vyjímám z LN 30.8.05): „Proč jste se s lobbystou J.S. scházel?“ „Velmi rád bych vám to okomentoval, ale nemůžu. Ten případ má totiž nějaký děj, který musí mít standardní průběh…“ „Potvrdíte tedy alespoň to, že jste se s S. sešel?“ „Hrozně rád bych vám k tomu něco řekl, ale nemůžu. (…) narušil bych objektivní posouzení případu.“ „Úřad vlády na vás (…) podal trestní oznámení. Můžete to vysvětlit?“ „Pro tuto chvíli bych to nechtěl komentovat. Ty věci totiž mají svůj děj a svůj průběh“. „V souvislosti s korupcí padlo i jméno S.G. Je to tak?“ „To jsou přesně ty informace, které nechci dávat do žádných souvislostí.“ Co si o tom myslíte s psychiatrického hlediska?
J.B., Plzeň
Z psychiatrického hlediska si o tom nemyslím nic. Nejde o nemocného, kterého by měl člověk litovat nebo mu pomáhat. Jinak je to ovšem skutečně za hranicí všeho, čímž nás až dosud politická scéna častovala. Představme si takový rozhovor s vědcem, dejme tomu fyzikem: „Proč padá kámen k Zemi?“ „Velmi rád bych vám to okomentoval, ale nemůžu. Ten případ má totiž nějaký děj, který musí mít standardní průběh…“ „Potvrdíte tedy alespoň to, že kámen padá k Zemi?“ „Hrozně rád bych vám k tomu něco řekl, ale nemůžu, narušil bych objektivní posouzení případu.“ „Od fyzika, který se zabývá přírodními zákony v oblasti mechaniky, se ale očekává, že se k tomu vyjádří. Můžete to vysvětlit?“ „Pro tuto chvíli bych to nechtěl komentovat. Ty věci totiž mají svůj děj a svůj průběh“. „V souvislosti s volným pádem je ale zmiňován již Isaac Newton. Je to tak?“ „To jsou přesně ty informace, které nechci dávat do žádných souvislostí.“ A tenhle fyzik by byl představitelem námi podporované instituce a byl by placen z našich daní. Nestálo by za to, abychom se hluboce zamysleli - nad sebou?
(bez záruky)