9. 6. 2005
Co si myslíte o našem školství? Nedávno jsem se dočetla, že česká škola nevychovává pro život, že nepodporuje svobodu vyslovit svůj názor, že nepodporuje zvídavost a vede jen ke drilu a biflování. Myslíte si to taky? Máte ponětí o tom, jak je to jinde?
Kateřina, Čáslav
Naše školská soustava je potomkem germánského stylu výchovy a její autoritativní postoj k žactvu má zdroj zřejmě již ve starém Rakousku. Když dítě v německé, rakouské a tedy i naší škole nakreslí fialové listy, dostane pětku, protože listy jsou přece zelené. V americké škole vyvolá obdiv a diskusi o tom, jak originální nápad to je a co ho k tomu vedlo. Vše nasvědčuje tomu, že Vámi uváděné charakteristiky odpovídají skutečnosti. Přes to bych však byl ve vyslovování odsudků české školy velmi opatrný. Má-li škola především připravovat pro život, pak je otázka, zda beztrestné vyjadřování svých názorů je skutečně tou nejlepší průpravou a zda zvídavost je vskutku to, co se od nás po zbytek života přednostně očekává. S trochou nadsázky to nedávno na ekologických dnech v Olomouci vyjádřil profesor biologie z Jihočeské univerzity Jan Zrzavý: když nesu dopis na poštu, tak nevím, jestli chci, aby ta úřednice za přepážkou byla nějak moc zvídavá. Spíš chci, aby především poslušně dělala svou práci. Také upozornil na to, že všichni máme v životě nějakého šéfa a většina z nás o něm nemá valné mínění. Proč by nám škola neměla tento zážitek dopřát poctivě hned od začátku? Ono trauma, které žáčci zažívají už v první třídě, by se v liberalizovaném školství o deset dvanáct let posunulo – a to nevím, zda by bylo zdravější. Často se kritizuje irelevance probírané látky se skutečnými potřebami znalostí a dovedností v životě. Ale možná že právě ono nesmyslné trápení je samo o sobě tou nejlepší přípravou na to, co nás pak v životě čeká! Proč by škola měla být výjimkou? Ale vážněji: minulý týden jsem o tomto mluvil v Atlantě se svým americkým kamarádem, který má desetiletou dcerku v základní škole na jihu USA. Kdybyste slyšela, co jsem se dozvěděl! Americká škola podle něj vychovává polovzdělance a hlupáky. Spousta dětí se ve „škole hrou“ má tak dobře, že po jejím vychození neumí číst a psát. Pobídl mne, abych se zeptal sličné recepční ve známém hotelu, kde je Česká republika. Nevěděla. Zeptal jsem se tedy na „Czechoslovakia“. Zase nevěděla. I když je mi jasné, že jeden názor nic neznamená a že mnoho Američanů toho možná umí víc než všichni čeští vykukové dohromady, tentokrát to kamarádovi opravdu vyšlo, i s praktickou ukázkou. Na mou námitku, že americký výzkum je přece ale nejlepší na světě, opáčil: „máme-li na to, abychom si mozky nakoupili kdekoli ve světě, můžeme si sami ve škole klidně jenom hrát“.
(bez záruky)