17. 3. 2005
Vážený pane doktore,
minulé pondělí se na akademii věd při příležitosti týdne mozku konala „tiskovka“ s neurovědci. V novinách jsem se pak dočetl (snad dokonce přímo Váš výrok), že už se dají léčit ochrnutí způsobená úrazy páteře, že z chřipky vzniká schizofrenie a že léky proti depresi brání vzniku demence. Proč tedy stále máme vozíčkáře, proč neléčíme schizofrenii acylpyrinem a proč demencí (prý) přibývá?
Ing. Karel K., Praha
Všechno je vždycky jinak než jak se to jeví, zejména než jak je to v novinách. S vědou v médiích to máte tak: buď se drží střízlivě při zemi, nevyvolává nadměrná očekávání, neslibuje nemožné, neustále – jak je jí to vlastní – o sobě pochybuje a nezjednodušuje, a pak ovšem nikoho nezajímá. Nebo se podbízí, přináší „trháky“ a „objevy“, na které se novináři slétnou, je „srozumitelná a jasná“, ale pak není pravdivá, vzbuzuje přemrštěné naděje a nezadá si se šarlatánstvím. Vzpomínám na starou anekdotu o arcibiskupovi z Canterbury, kterého se novináři na palubě letadla při letu do Ameriky zeptali, zda v New Yorku hodlá navštívit vykřičené domy. Arcibiskup na to opáčil jemně ironickou otázkou: „v New Yorku jsou nějaké vykřičené domy?“ Druhý den byly v novinách palcové titulky „Arcibiskup z Canterbury – ještě ani nepřistál, a už se ptá po vykřičených domech!“.
Vaše první otázka se týká výzkumu kmenových buněk, který je sice v mnoha ohledech velmi nadějný, ale je teprve v počátcích. Na zmíněné konferenci jej představovala paní profesorka Eva Syková a pokud vím, varovala před přílišným nadšením a nadměrným léčebným očekáváním v době, kdy ještě není vyřešena řada technických a etických otázek s takovým výzkumem spojených, natožpak s jeho praktickým využitím. Já jsem hovořil o virové hypotéze vzniku schizofrenie, která je pouze jednou z několika. Je podporována jednak staršími nálezy vyššího výskytu schizofrenního onemocnění v jakýchsi „vlnách“, které následovaly mnoho let poté, co ve sledovaných oblastech proběhly chřipkové epidemie - v době, kdy matky budoucích schizofrenních pacientů byly těhotné, dále loňskou prací poukazující na imunitní souvislosti, publikovanou v prestižním americkém časopise, a v neposlední řadě základním výzkumem naší laboratoře patofyziologie mozku, který ukazuje, že za určitých okolností (včetně průběhu virové infekce) se může v mozku zvýšit koncentrace chinolinové kyseliny na toxickou úroveň. Jestliže se tak stane v kritické periodě vývoje, může to mít za následek chybné pospojování neuronální sítě a to může mít dopad na chování v pozdějších fázích vývoje jedince. Nic víc. Je tedy jasné, že miliony chřipek, které na světě každý den probíhají, tyto mnohočetné podmínky nesplňují a k žádné schizofrenii nevedou! Podobně je to s údajem o antidepresivech: zmínil jsem některé nové údaje o jejich mechanismu působení, který zahrnuje i tvorbu nových nervových spojů (synapsí) a vznik nových neuronů v jednom místě v mozku. Vztah k demenci se týká spíše jenom lithia, je zatím pouze spekulativní a stojí za to ho zkoumat. Mějme ovšem na paměti, že krásnou myšlenkou inspirovaný výzkum často kýžené výsledky vůbec nepřinese. A ještě častěji se ukáže být dobrý k něčemu úplně jinému než se při jeho založení myslelo. I proto jsou požadavky na okamžitý praktický výstup vědy zavádějící. Natožpak novinové titulky.
(bez záruky)