1996
Vaše magnificence, (spectabiles), honorabiles, dámy a pánové:
Je to poprvé, kdy mám příležitost zúčastnit se slavnostního završení studia našich bakalářek - studentek zdravotních věd. Dnešní den je významný pro nás pro všechny. Vy, kteří dnes opouštíte naši školu, projevili jste neobyčejné odhodlání a píli, riskujíce přitom nejistotu v nových podmínkách. To činí váš výkon hodnotnějším a statečnějším, byť jeho motivace může být prostá jako u mnoha jiných oborů. Pro nás zase je důležité poznání, že cesta, kterou univerzita nastoupila, když otevřela bakalářská studia, byla správná. Bude však třeba několika generací absolventů a průzkumu jejich uplatnění a praktické prosperity, než se ukáže, zda je to cesta lukrativní. U lékařů například v současné době lukrativní není. Přesto zástupy mladých mužů a žen propadají kouzlu svého oboru a přenášejí jeho prapor obdobím nepřízně a nedostatečného ocenění.
Studium na univerzitě patří bezesporu k těm výkonům lidského ducha, jejichž stvrzení má být ritualizováno a zapsáno hluboko do paměti jednotlivce, rodiny i univerzity. Tímto rituálem vytváří se pouto i závazek. Pouto minulosti s budoucností, pouto školy a žáka, pouto oboru a jeho adepta, souvislost poznání a bytí. K tomu přistupuje závazek vůči učitelům, vůči tradici, vůči rodině, vůči budoucím pacientům, vůči sobě. To vše je třeba kodifikovat, stvrdit a nezapomenout. Stálo to mnoho útrap a odříkání nejenom vašeho, ale i všech vašich blízkých, rodičů, manželů, dětí.
Jsem rád, že se mohu na tomto místě vyznat ze svého obdivu k práci zdravotní sestry. Je-li naše zdravotnické školství v něčem pozadu za světem, pak je to především nedostatek vysokoškolské přípravy pro sestry. Celá zdravotnická soustava trpí pokřivenou odbornou skladbou středního zdravotnického personálu. Na jedné straně diplomované sestry vykonávají za nízké platy práci pomocnic, na druhou stranu chybí sestry vysokoškolsky vzdělané, které chápou ošetřovatelství jako svébytnou disciplínu a poslání a jsou schopny je samostatně rozvíjet. Tímto pokřivením je na jedné straně dána umělá zaměstnanost resp. umělý nedostatek sester, na druhé straně jejich prachbídné ocenění. A jsou to přitom právě sestry, kdo vytváří pověst zdravotnických zařízení, kdo je nejčastěji ve styku s nemocným, kdo nese břemeno i té nejtěžší péče, kdo je obětí všech pacientových nálad, kdo nese za celou medicínu kůži na trh, kdo o nočních službách nemůže spát a kdo v třísměnném provozu předává štafetu, takže nesmí ani zaspat, ani si odskočit ke kadeřníkovi, ani odejít před koncem pracovní doby. A je to na druhé straně opět sestra, kdo svým chováním může zničit pověst i toho nejšpičkovějšího pracoviště. Z tohoto výčtu vyplývá mnohem zásadnější role sester v našem zdravotnictví, než je jim obecně přiznávána. Tato role klade neobyčejné nároky na jejich psychoterapeutickou průpravu, jež však nebývá běžnou součástí poskytovaného vzdělání.
Nepochybuji o tom, že navzdory oboustranné nezkušenosti se vám nakonec dostalo na fakultě profesionální průpravy, kterou v životě uplatníte a která vás obohatila a rozšířila vaše možnosti. Na tomto místě je však důležité připomenout si ještě jeden požadavek na naše absolventy: aby si odnesli z naší školy do dalšího života schopnost, na kterou již nikdy nezapomenou - schopnost zamýšlet se sami nad sebou. Poznávat sebe sama. GNÓTHÍ SEAUTON. Připusťte svému vědomí znalost o pocitech, které ve vás budou vzbuzovat vaši pacienti. Vždy, když vás bude někdo odpuzovat, zamyslete se nad tím, proč tomu tak je. Koho vám připomíná. Kterého vašeho komplexu je obětí. Nikdy si nepřipusťte pocit, že všemu rozumíte.
Jsem velice rád, že ve vašem životním příběhu mohla sehrát důležitou roli Karlova univerzita. Je to velmi stará škola, která se dokázala přenést periodami nepřízní i válek, a která dala světu nezapomenutelné jedince. Věřím, že absolutorium na naší univerzitě je vaší chloubou. Také však stále více cítím, že i univerzita splácí určitý dluh vůči těm nadšeným ženám a mužům, kteří se rozhodli zasvětit své životy nezištné službě nemocným lidem a kteří proto touží po rozšiřování svého obzoru. Vy jste úspěšným a hrdým předvojem těch, kteří nepochybně přijdou po vás, aby s osobním nasazením pomohli změnit nepříznivou situaci v našem zdravotnictví.
Dnešní slavnost budiž nám všem závazkem, že své síly napřeme k uskutečnění těch nejlepších ideálů naší univerzity, naší tradice, naší vzdělanosti a naší medicíny. Ve vašem dalším životě vám přeji mnoho radosti, dobrých přátel a štěstí. Přál bych si, abyste na naši školu vzpomínali v dobrém a rádi se k ní vraceli. Q.B.F.F.F.