14. 11. 2002
Vazeny pane Hoschl,
rad bych znal vas nazor na pouzivani psychedelickych drog (LSD-25) v lecbe psychickych poruch a psychiatrii vubec. Setkal jste se s problematikou uziti techto prostredku behem studia nebo Vasi praxe? Zajimal jste se o vysledky studii spojenych se zkoumanim lidskeho podvedomi za pomoci techto latek? Mate osobni zkusenost s psychedelickou drogou? Myslite si, ze je v soucasne dobe stale ještě 'spolecensky nepripustne' podobnou zkusenost priznat? Srdecne zdravim a dekuji za odpoved Ales Markl
Otázka psychedelických látek je vinou pouličních drog ve veřejnosti stále velmi populární, ačkoli v medicíně je na vymření, pomineme-li léčbu drogových závislostí. Některé aspekty dušezpytu se uplatnily daleko více v umění než v psychiatrii. Psychoanalýza ovlivnila meziválečnou generaci avantgardistů a surrealistů zřejmě daleko víc než masovou zdravotní péči o psychotiky, nota bene hrazenou pojišťovnou. Podobně psychedelické látky (halucinogeny, psychotomimetika), vzbudily velikou pozornost nejen u psychoterapeutů, ale především u malířů a hudebníků. Je pravda, že v šedesátých letech i u nás vznikl v psychiatrii významný proud, reprezentovaný například Stanislavem Grofem, který doufal v léčebné využití změněných stavů vědomí, ke kterým vlivem psychedelik dochází. Patří mezi ně i tzv. regrese, tedy návrat do časnějších období vývoje, v extrému až do období kolem porodu nebo i před ním. Nechme stranou spekulace o tom, zda jde o regresi skutečnou, která by se opravdu dala psychoterapeuticky (analyticky) využít, nebo pseudoregresi, která je vlastně psychotickým produktem vybuzeným příslušnou psychedelickou látkou a se skutečností nemá mnoho společného. Každopádně jde o zkušenost, která může jednotlivce obohatit nebo i poškodit. Hrana, po které se mezi oběma možnostmi pohybujete, je velmi tenká. Nebezpečí je zejména u lidí se skrytými vlohami k psychóze, která se pak může rozvinout. Náš ústav dlouhá léta platil odškodné pacientovi, který ve stavu intoxikace LSD v terapeutickém sezení skočil nečekaně z okna. Vinou těchto zkušeností a také pro všeobecnou kriminalizaci drog se až na výjimky od léčebného a experimentálního podávání halucinogenů v medicíně prakticky zcela upustilo. Navíc u většiny závažných duševních poruch jako je schizofrenie nelze tento postup vůbec použít, mohl by situaci naopak ještě zhoršit. K navození změněných stavů vědomí slouží jiné postupy, například holotropní dýchání, které je důležitým nástrojem právě transpersonální psychologie S.Grofa. Osobní zkušenost s halucinogeny nebo jinými psychotropními látkami má asi většina psychiatrů a rozhodně ji neskrývá. Od poloviny 70. let však oficiální profesionální využití LSD už není možné.