26. 9. 2002
Vážený pane Höschle, mohl byste vysvětlit, proč se ve školách v hodinách českého jazyka vyučuje rozbor větný? Je opravdu tak důležité vědět, že tohle slovo je přísudek slovesně jmenný a tamto zase příslovečné určení způsobu?Dá se to vůbec k něčemu v praxi použít? Není to jen mrhání časem? Na můj dotaz mi profesor odpověděl, že to budu potřebovat k maturitě...čímž mi vlastně neodpověděl. Vždyť je spousta důležitějších věcí, které se ve škole nevyučuje...Děkuji. Tomáš Dvorník, Rychvald.
Předem upozorňuji, že nejsem zastáncem formalizované výuky odtržené od života. Navíc nejsem schopen podat vysvětlení, proč se větný rozbor stále vyučuje, to by příslušelo spíše odborníkovi – lingvistovi či pedagogovi-metodikovi. Mohu však vyjádřit svůj názor, který vás možná trochu překvapí. Při vývoji člověka dochází opakovaně k tomu, čeho jsme svědky ve vývoji přírody obecně, ale také třeba ve vědě: poznatek někde osvojený uplatní se nečekaně ve zcela jiné situaci. Vývoj tedy nevytváří stále nové a nové struktury, nástroje a funkce, ale v novém kontextu vždy přednostně sáhne po starých, momentálně volných a použije je k něčemu jinému. Je tedy spíše jakousi orchestrací daných prvků. Svědčí pro to překvapivá podobnost prakticky všech orgánů člověka a jiných zvířat a dokonce téměř stejný genetický kód mnoha živočišných druhů včetně nás. Zdá se, že mnoho „nepotřebných“ atributů má ve skutečnosti v tomto procesu důležitou funkci. Je sice pravda, že větný rozbor je budoucímu řidiči autobusu k ničemu, ale otázka je, zda to, že se ho musel učit, není prospěšné z pohledu, kde byste to nečekal: trénuje to trpělivost a překonávání nechuti k povinnostem, které nás nebaví. Ukáže to, že věci nejsou tak jednoduché, jak si máme sklony myslet. Zapíná to myšlenkové pochody, které se analogicky mohou hodit jinde. Učí to, že svět je plný nesmyslných požadavků a je třeba se na to adaptovat. A tak dále. A to už není k zahození! Nicméně jste mi připomněl besedu s velkým českým básníkem Jaroslavem Seifertem, kterého se podobně někdo zeptal, co říká rozborům básní. On se zhrozil: „Taková věc se ve školách ještě dělá? To přece ne! Vždyť kdyby se to, co chtěl básník říci, dalo vyjádřit jinak než tou básní, nemusela by se poezie vůbec psát!“ A přece se poezie píše, básničky rozebírají, větná stavba se vyučuje, a to všechno i pro ty, kteří si myslí, že jim to je k ničemu. Jenže kdo ví……. Jazykově nadaným děvčatům tříbí logiku „nepotřebná“ latina, mládencům zas „nepotřebná“ deskriptivní geometrie.