8. 8. 2002
Jako mnoho dalších jsem byl zaujat problémem, který jste kdesi uvedl: Jak je možné, že v zrcadle máme levou ruku vpravo a pravou vlevo, ale nemáme hlavu dole a nohy nahoře. Nakonec jste podal i vysvětlení, které si nepamatuju, ale znělo vědecko-fyzikálně-opticky. Nuže - je to celé nesmysl, sofisma, stejně jako tvrzení, že Achiles nedohoní želvu. Navrhuji Vám malý pokus. Vezměte si na jednu ruku - řekněme pravou - rukavici, druhou nechte holou. Stoupněte si před zrcadlo. Co vidíte? Rukavice je evidentně na té ruce, která je vpravo. Kdo přišel na to, že se ruce v zrcadle "přehazují"? To jen nesmyslně aplikujeme na zrcadlo naši zkušenost, že člověk stojící proti nám, má svoji levou ruku z našeho pohledu vpravo a naopak. Není to pravda! Pravá je v zrcadle vpravo, levá vlevo, vršek nahoře, spodek dole a třeba vlevo nahoře je vlevo nahoře. Žádný problém neexistuje a pokud ho někdo vysvětluje, pravděpodobně si dělá legraci.
Nedělá si legraci, jen trochu provokuje. Svým způsobem máte sice pravdu, ale přece jen jde o něco jiného než u Achilla a želvy. Když se holím pravou rukou a dívám se na sebe do zrcadla, ten dvojník, co stojí proti mně, se holí levou rukou. Já sice vím, že je to moje pravá, ale on je zrcadlově převrácen, takže to je jeho levá. Naproti tomu hlavu má nahoře a nohy dole, čili to zrcadlově převrácené není. Zapomeňte, že „víte jak to je“ a představte si, že tváří v tvář proti Vám jde někdo jiný a drží holicí strojek (či tenisovou raketu) na té straně, co Vy máte pravou: je to přece levák, nebo ne? Ačkoli se Vám to bude zdát triviální, koncept levá-pravá je dost obtížně definovatelný. Kde je vlevo a kde vpravo? Pravá je ta, kterou píšeme? Nikoli, mnoho lidí píše levou. Někdo naopak může mít srdce vpravo (tzv. status viscerum inversus). Jezdíme vpravo, ale leckde jezdí vlevo. Tak co tedy? Zkuste si najít někde uspokojující definici levosti či pravosti a shledáte, že je to těžké. Známý antropolog Gregory Bateson v té souvislosti cituje jednu z mála uspokojujících definic z jakéhosi velkého slovníku: levá je ta, která ukazuje na západ, když stojíme na rovníku čelem k severu. V takovém případě ovšem náš zrcadlový protějšek stojí čelem k jihu a na západ ukazuje jeho pravá. Ten trik je v tom (a Vy jste to intuitivně vystihl leč nepojmenoval), že v zrcadle se nemění koncept levá-pravá, nýbrž koncept přední-zadní. To je to, co zrcadlo převrací, nikoliv strany. Je to sice tak trochu sofisma, ale ukazuje, jak síla zvyku učiní samozřejmým to, co přísně vzato tak úplně samozřejmé není.