13. 5. 2009
(ISBN 80-904217-1-4)
Ti, kdo pracují v intelektově, časově, emočně a často i fyzicky náročných oborech, a mezi ně medicína patří, bývají dotazováni, zda u sebe nepociťují syndrom vyhoření. Otupění z toho, že jsou dennodenně vystavováni utrpení, nemocem, úrazům, výkalům, hnisu, lidskému marasmu. Odpovědí na emoční nálož v některých povoláních je profesionální odstup. Revmatolog s námi neskučí při bolesti kloubů, psychiatr se svými depresivními pacienty nepláče. Je rozdíl mezi sympatií a empatií. Zprvu kýžený odstup však může být prvním krokem k silně vybudované obraně – k cynismu. Ti, kdož se dostávají do náročných životních situací, mají však jednu neškodnou a hojivou možnost obrany: humor. Nikoli humor zlomyslný, sarkastický, jízlivý, opovrhující, nýbrž humor osvobozující a odzbrojující, humor shazující tíži a dusno, humor králova šaška, jenž si může dovolit beztrestně říkat to, co nikdo jiný: pravdu. A je-li humor ochranou vyhoření a skutečného citového vyprahnutí, pak není divu, že legrace a medicína k sobě mají odnepaměti blízko. Legrace bakalářských škamen a univerzitních lavic, veselí majálesů, sranda studentských pivnic, ostrovtip bystrých hlav, situační humor poslucháren, zkušeben, piteven, laboratoří a márnic, anglický humor džentlmenů, nevyčerpatelná studnice historek o roztržitých profesorech, jemný humor židovský, zrnitý český humor sexistický a stavovsky nekorektní (tj. o blondýnách a o policajtech), humor s nábojem erotických asociací, věčná latina o učitelích a žácích. Už už se zdálo, že s odchodem „světa včerejška“ odejdou i věčné historky z operačních sálů, poslucháren a ordinací, úsměvné příběhy ze života študáků, lékařů, felčarů, mediků, zdravotních sester a pacientů, jak jsme je znávali z četby Jaroslava Žáka, Karla Kácla (pseudonym Sylvín), Oldřicha Hlaváče (pseudonym Alarich - Medicína v županu), Jiřího Štefla, Josefa Káše, Milana Bouchala, Ctirada Johna a mnoha dalších, vesměs lékařů. Tuto pozoruhodnou řadu však před lety svým Smíchem z poslucháren spontánně rozšířil Petr Bartůněk, který štafetu medicínského humoru zasvěceně přenesl až do současnosti. Doplněné a rozšířené vydání několika set historek, které držíte v ruce, je dokladem nehynoucí úlohy legrace v medicíně, neboť humor léčí nejenom ty, kteří trpí chorobami, ale i ty, kdož by mohli utrpět svým povoláním. Proto je tato knížka určena všem. Bude jim potěchou, rozptýlením, hromosvodem, zrcadlem – a možná i prevencí nejen bubáctví a škarohlídství, ale u někoho i infarktu myokardu či mozkové mrtvičky. A to už stojí za to!