22. 4. 2021
Dobrý den,
Zajímalo by mě, co si myslíte o tom, že podle prezidenta Zemana ministr Blatný a ředitelka SÚKLu Storová tím, že odmítli ruskou vakcínu Sputnik, mají na svědomí tisíce životů? Jak hodnotíte takový výrok? Děkuji, Alena Procházková, Praha
Ve chvíli, kdy se odborné otázky zpolitizují, jde logika stranou. Předně si řekněme, že ani ministr Blatný, ani paní ředitelka Storová nic neodmítli. Pouze správně trvali na tom, že než se jakákoli látka oficiálně pustí na český trh, a tedy pacientům, musí být řádně schválena. To platí pro všechny, padni komu padni. Ke schvalovacímu procesu musí výrobce dodat podklady, které jsou jasně definovány a požadovány po každém. Navíc v Evropě nyní platí, že pro určité okruhy přípravků, včetně vakcín, se vyžaduje centrální registrace u Evropské lékové agentury, což dává vzhledem k propustnosti hranic a volnému šíření zboží i léků po EU smysl. Oba jmenovaní nic ani nebrzdili, ani nezakazovali, pouze trvali na tom, že i u vakcíny Sputnik je třeba dodržet pravidla hry a počkat na schválení Evropskou agenturou. To je přece správně a nikdo to nemůže zpochybňovat, zejména po zkušenostech se slovenským pokusem tato pravidla silou obejít, což nakonec vedlo na Slovensku k vládní krizi. Namítnout se dá snad jen to, že v krizovém či nouzovém stavu se dají nad pravidly i nad bezpečností v zájmu rychlosti přimhouřit na čas obě oči. Zde je ovšem na místě rozvaha, které riziko je větší a o kolik, aby stálo za to riziko porušení bezpečnostních pravidel podstoupit. Ve světle zjištění, že výrobci Sputniku potřebné doklady zatím nedodali a je otázka, zda jsou schopni je kompletně dodat, že se snažili zakamuflovat registraci žádostí u jiné agentury s podobnou zkratkou a že jsou na místě vážné obavy, že se jednotlivé šarže dodávaných vakcín mezi sebou liší a to, co platí pro jednu (chvála v Lancetu), nemusí platit pro druhou, je na místě nejvyšší opatrnost. Pokud jde o návrh pana ministra Arenbergera, dostat sem vakcínu za účelem provedení klinické studie, pak je třeba upozornit na zásady, jimiž se režim klinického zkoušení řídí. Jednou z nich je, že studii platí ten, kdo si ji objednává, tedy zpravidla výrobce. Neznám případ, že by někdo od výrobce draho koupil neověřené léky a ještě mu je na své nemalé náklady v klinické studii odzkoušel. Doufejme, že takto to není myšleno. Ačkoli se politický aspekt nátlaku na aplikaci Sputniku u nás nedávno dosti zásadně změnil, po výroku pana prezidenta, na který se ptáte, stejně zůstal nepříjemný pach. Nuže tedy: ke konci února mělo Rusko proočkováno pouze něco přes 2 miliony vlastních obyvatel, tj. 1,4 %. Ve stejné době např. v Chile oočkovali za 3 týdny (!) 3 miliony lidí, tj.16 %. Rusko tedy nepochybně používá vakcínu jako propagandistický nástroj za cenu zanedbávání vlastního obyvatelstva. S logikou pana prezidenta bychom tedy mohli říci, že ten, kdo od Rusů odebere tisíce dávek vakcíny Sputnik, má na svědomí tisíce životů ruských občanů, na které se tudíž hned tak nedostane. Taky hrozné, že?