10. 12. 2020
Vážený pane Höschle, dočetla jsem se dnes o Vašem postoji k situaci kolem pandemie a s tím souvisejících depresí. Jestliže to člověk neměl lehké ani před vypuknutím pandemie, která je strašná nejen počtem úmrtí, nýbrž především svými drastickými dopady na ekonomiku, není se čemu divit. Bude to pro mnohé osobní tragédií. Zejména pro osamocené lidi. Budou mít, pochopitelně, úzkostné stavy (i Vy byste je měl před nadcházející hospodářskou krizí, která by pro Vás byla zničující). Procházky na čerstvém vzduchu v této situaci nic nezmění. A humor také má své meze. Ale to hlavní: Píšete, že by lidé měli čerpat zprávy jen v omezených časech a nebyli by informacemi přehlceni. Mluvíte o vyvarování se sledování dění ohledně pandemie a očekávaných ekonomických dopadů a informací o počtu mrtvých a nakažených. To není správné! Lidé mají právo na včasné a pravdivé informace, a jakákoliv snaha utajit informace, mžení a zkreslení, poskytnou naopak půdu pro konspirační teorie a vyvolají ještě větší panikaření. Žádná vláda nesmí zatajovat skutečnosti týkající se krizových situací jako je pandemie, živelní pohroma a její následky, a jiné mimořádné události. V opačném případě přijde o důvěru národa. Protože jste lékař, musíte vědět, že je to i výraz úcty k lidem – každý má právo vědět, na čem je. (kráceno)
S pozdravem A. Rubešová
Zřejmě máte na mysli několik jednoduchých rad k omezení dopadů nákazy Covid-19 a restriktivních opatření na lidskou psychiku, které jsem občas nucen na nátlak tazatelů a novinářů poskytovat, a které jsem převzal z doporučení Světové zdravotnické asociace. Je mezi nimi mj. ujištění, že úzkost je při ohrožení normální emoční reakcí a ne hned nějaká choroba, že je žádoucí fyzická aktivita (aerobní pohyb), komunikace s bližními a omezení konzumace strašidelných zpráv. K tomu dodávám, že pozitivní vliv má také humor. Bohužel však reagujete i na něco, co jsem vůbec neřekl, což je v současné době obecného zblbění vinou deformace našich životů pochopitelné. Jestliže apeluji na omezení času stráveného konzumací anxiogenních informací a na výběr pouze spolehlivých zdrojů, tak to přece nemá vůbec nic společného s cenzurou či zatajováním informací. Copak Vy sama sobě budete něco cenzurovat či zatajovat? A politiky k žádnému zatajování nenabádám, naopak, vyzývám, aby poskytovali co nejsolidnější data, která mají. Sami je v NUDZ sbíráme a poskytujeme. Nechápu, jak jste mohla návrh na duševní hygienu zmotat dohromady s cenzurou a zatajováním informací. To, co říkám, považuji za správné. To, co říkáte Vy, tedy že lidé mají právo na pravdivé informace a že snaha něco utajit má kontraproduktivní výsledek, je samozřejmě pravda. Jenže nevím, jak to souvisí s doporučením pro zranitelné jednotlivce omezit v rámci duševní hygieny negativní působení nadměrné konzumace strašení v médiích na rozumnou míru. Zvýšením hodnoty informací přeci k žádné cenzuře ze strany jejich poskytovatelů nedochází a jejich kvalita tak může jen získat. Také si nejsem jist, zda máte pro tvrzení, že „procházky na čerstvém vzduchu v této situaci nic nezmění“ nějaké důkazy? Moc by mne zajímaly, protože já mám důkazy opačné: aerobní pohyb působí příznivě jak na tělo, tak na duši. Ale jestli tomu nevěříte, nic se neděje, klidně zůstaňte sedět doma jako pecka a třeste se u obrazovky hrůzou od rána do večera, třeba zrovna Vám to zlepší náladu. Také píšete, že humor má své meze. Dodávám, že nejen humor, nýbrž všechno má své meze. Neměli bychom tedy raději doporučovat zhola nic, protože všechno má své meze? Nebo víte snad o něčem, co své meze nemá (kromě lidské blbosti), co byste tedy doporučila raději? S chutí se poučím a budu to doporučovat také. Přeji hodně štěstí, jasno v hlavě a slunce v duši.