14. 11. 2019
Vážený pane profesore,
ve svých skoro padesáti letech jsem už ledacos zažila, mám krásný vztah se svými dětmi, skvělého partnera, dobrou práci, zájem o spoustu věcí, snad i pár těch zkušeností a dalo by se říct, že by mi ke spokojenosti nemělo nic chybět. Ale stále (víceméně po celý život) se potýkám s vnitřním pocitem, že mi uniká ten pravý smysl, nějaká jednotící myšlenka. (A to jsem věřící křesťanka). Důsledkem je určitý vnitřní neklid a častý pocit bezcílnosti. Jak člověk zjistí, kým skutečně je? A jak zjistí, o co má v životě usilovat? Budu Vám vděčná za naznačení cesty, odkaz na literaturu, cokoli. Děkuji a přeji Vám hodně sil a hezkých životních momentů, Silva Svobodová
To je těžká a sotva zodpověditelná otázka, neboť pátrání po smyslu života je nekonečným příběhem lidského pokolení. Kdyby na to byl stručný návod, už bychom jej všichni znali. Vaše vyznání, že jste věřící křesťanka, to dále komplikuje, protože víra byla to první, co mne jako návod napadlo, ale musím si ji tedy škrtnout. Odpovědi po smyslu života se točí kolem adaptace na vnější podmínky, udržení života (reprodukce), nalezení moudrosti a pravého poznání, naplnění svých snů a ideálů, konání dobra, přiblížení se Bohu či splynutí s ním, užívání si života a jeho radostí apod. Einstein řekl, že jsme tu pro jiné lidi. Vzhledem k tomu, že paleta možností a cest je přepestrá a na každé Vám může pomoci buď kouč nebo duchovní nebo psychoterapeut, nebylo by asi odpovědné něco z toho bez hlubší znalosti Vašeho niterného světa vybrat a vnucovat Vám to. Jestliže Vás ta otázka opravdu trápí a víra na váš vnitřní neklid nestačí, měla byste vyhledat nějakou psychoterapeutku nebo psychoterapeuta, zaměřené například na existenciální analýzu Viktora Frankla. Ale aby moje veřejná odpověď na Váš dotaz přece jenom nebyla příliš osobní, přidám pro ostatní čtenáře malou hříčku podle sci-fi románu Stopařův průvodce po Galaxii od britského spisovatele Douglase Adamse. V něm je jako odpověď na základní otázku života a vesmíru uváděno číslo 42, ke kterému po sedmi a půl miliónu letech počítání došel počítač nazvaný „Hlubina myšlení“ s tím, že sám už neví, jak ona základní otázka vlastně zněla. Hlubinu myšlení sestrojili dva geniální programátoři Lunkvil a Fuk, které mezi sebou vybraly myši se zadáním najít odpověď právě na otázku „Života, Vesmíru a všeho“. Mimochodem tato odpověď se ne zcela dávno stala internetovým šlágrem. Jen tak pro pobavení - zadejte např. do vyhledávače Google text „the answer to life, the universe and everything“ a uvidíte. Podle této odpovědi si také dala jméno britská kapela Level 42 a v jedné počítačové hře (Gothic) kód 42 zruší všechny aktivované triky a po jeho zadání se objeví text „jak zní otázka?“. Takže se obávám, že když o tom, na co se ptáte, budete příliš dlouho sama rozjímat, nakonec stejně skončíte povzdechem jako ty počítače, což ovšem na klidu nepřidá: Jak zní otázka?