7. 11. 2019
Vážený pane profesore,
vždy a se zájmem čtu vaše odpovědi na otázky čtenářů Reflexu a děkuji Vám za ně. Často vyjádříte slovy to, co nějak intuitivně cítím, ale nedokážu to zformulovat do slov. Jeden fenomén mne ale vždy a znovu zaráží – převažující diskusní komentáře nejnižší úrovně, včetně "fekální mluvy" a urážek diskutujících i autorů. Přitom diskusní příspěvky na úrovni odpovídající Reflexu se v něm objeví vzácně – kultivovaným přispěvatelům se do tohoto kruhu očividně nechce. Odkud se bere tato nízká úroveň diskusních fór? Ta disproporce je udivující. Na jedné straně je ze strany Reflexu asi správné komunitu diskutujících čtenářů nijak neomezovat. Zároveň se člověk ale diví, proč to vulgární diskusní fórum neuzavřou, dobré úrovni Reflexu to nepřidává. Diskusní příspěvky již dávno nečtu, ale ta otázka mi stále vrtá v hlavě – kde je příčina té nízké úrovně diskusí a proč se ve větší míře v diskusi neangažují kultivovanější čtenáři, kteří by tak mohli ty vulgární snad aspoň částečně převážit a diskuse tak pozvednout na Reflexu odpovídající úroveň? Za případnou odpověď předem děkuji, s úctou Dr. Petr Doubravský
Problematická je již definice toho, co je vulgarismus. Podle Rostislava Gromnici (Čas. pro moderní filologii, 99, 2017;2:2014-224) jsou za vulgarizmy považována slova, která pociťujeme jako hrubá, sprostá či neslušná a bývají projevem slovní agrese. Neexistuje však jednoznačná definice toho, co se za vulgarismus ještě považuje, a co již ne. Vágně jsou například definována slova hanlivá či zhrubělá jako bordel, hajzl, chlastat. Navíc kritérium vulgárnosti se v průběhu času výrazně mění. Co bylo dříve nepřijatelně vulgární, zaznívá dnes ve filmech úplně běžně. Rozlišují se výrazy vulgární samy o sobě bez ohledu na kontext (zejména z oblasti sexu a vyměšování jako pi.a, m.dka, ku.va, s.át) a ty, které se stávají vulgárními až v momentě užití v určitém kontextu (názvy domácích zvířat jako prase, osel, svině nebo psychiatrické termíny jako debil, idiot, imbecil). Podle jedné studie (Language Sciences 52, 2015: 251-259) není jejich používání znakem nízkého IQ, jak se všeobecně má za to, ale spíše naopak! To by vysvětlovalo, proč v celkem „inteligentním“ médiu (Reflex) mohou probíhat vulgární diskuse. Ostatně kdysi dlouho pátrali v jednom americkém městečku po telefonním skatologovi (telefonní skatologie je sexuální úchylka, při níž postižený dosahuje vzrušení tím, že anonymně děsí volané ženy oplzlostmi), až se nakonec přišlo na to, že je to rektor místní univerzity. Obecně je hrubnutí důsledkem snižování intelektuální (nikoli intelektové, to je rozdíl) úrovně, úpadku jazykové kultury a ohleduplnosti v mezilidských vztazích. Svou roli možná hraje i „osvobození“ od úcty k autoritám, k čemuž ovšem někdy tyto autority, prezidenta nevyjímaje, samy přispívají. Vyšší výskyt vulgarismů v internetových diskusích je dán především anonymitou a proměnlivou identitou, kdy jedinec může do internetových diskusí vstupovat pod různými jmény či přezdívkami. To jej zbavuje zodpovědnosti za své projevy a umožňuje tak ventilovat agresi ve větší míře, než jakou dovoluje přímý kontakt tváří v tvář. Hrubé projevy na internetu bývají tedy zhusta ventilem zloby a nenávisti, často bez vnější příčiny. Jejich účinek spočívá v tom, že zatímco adresátům mohou ublížit, původcům spíše ulevují a snižují jejich nenávistné napětí („to jsem mu to nandal“). Kultivovanější diskutující se do takové komunikace nepouštějí především proto, že jejím hlavním účelem není zvyšovat úroveň toho kterého média, ale tříbit si názory a argumenty. Jestliže však toto tříbení zdegeneruje v osobní invektivy, slušnější diskutéři takový prostor houfně vyklidí, podobně jako Vy, neboť nevědí, co by v něm měli pohledávat. Tož asi tak.