19. 9. 2019
Vážený pane profesore,
čas od času se dočteme o úmrtí některého z nacistických válečných zločinců. Vždy mě zarazí vysoký věk, kterého se mnoho z nich dožije, zpravidla nad 90 let. Existuje k jejich průměrnému věku nějaká statistika? Jak se liší vůči běžné populaci narozené ve stejném období? Možná se medializuje jen zlomek případů, ale očekával bych, že pod tíhou minulosti, a často také pod tlakem jejich "lovců", tomu bude naopak. Nebo dávají boží mlýny čas spravedlnosti? Nebo svědomí nemají a spravedlnost je slepá? Zajímalo by mne samozřejmě, zda - pokud hypotéza o vyšším věku platí - existuje nějaké vědecké vysvětlení. Děkuji za Váš názor.
S pozdravem Lukáš Cankař
Zatímco vztah mezi věkem a pácháním zločinů se tu a tam studuje, není mi známo, že by někdo přímo prokázal dlouhověkost nacistických válečných zločinců. Jejich příběhy podporují obecné zjištění, že zločinnost je převážně záležitostí mladíků a mladic, protože kulminuje zhruba mezi 20-24 rokem věku. V případě německých nacistických zločinců se uplatnilo celkové výrazné prodloužení střední délky života v Německu v poválečných letech. Na rozdíl od ostatních lidí je u nich tato okolnost opticky znásobena úsilím, s jakým je lovci zločinců hledají, takže jejich vysoký věk má vysokou publicitu a působí paradoxně. Zapomíná se při tom, že i jejich oběti, pokud nacistické řádění přežily, se dnes zhusta dožívají velmi vysokého věku. Osobně jsem znal a znám politické vězně a přeživší holocaust, jejichž věk buď dosáhl stovky nebo se k ní blíží. Tím si nezadají ani s takovými kmety, jako byl Erich Priebke (dožil se 100 let ve fešáckém domácím vězení v Římě, zemřel 2013) či Ivan Mykolajovyč Demjaňuk (zemřel rok před Priebkem v 91 letech). Dalším vysvětlením vyššího věku různých významných funkcionářů je přece jenom kvalitnější strava a životospráva a lepší hmotné zajištění, jež umožňuje lepší péči. Takový Vasil Biľak zemřel v 96-ti letech a soudruh Milouš Jakeš oslavil letos 12. srpna 97. narozeniny. Kdybychom však do průměrného věku různých osobností započítali i ty, kteří nepřežili válečný konflikt či pohyb po kluzkém svahu nacistické, mafiánské nebo komunistické hierarchie, jenž často vedl k infarktu, rakovině plic, cirhóze jater či k likvidaci, asi bychom neshledali výrazný rozdíl oproti obecné populaci. Proto nemáte pravdu, když píšete, že se nacističtí zločinci „zpravidla“ dožijí věku nad 90 let. Řekl bych naopak, že jen výjimečně, ale má to „zpravidla“ velkou popularitu. Statistiky o tom neznám, ale díky psychologickým testům se dochovaly jiné statistiky, jež staví do nepříjemného světla vztah inteligence a charakteru. Hodnotami IQ nad 128 bodů, měřenými Wechslerovým testem, se v oné době mohla pochlubit jen necelá 2 procenta populace. Avšak právě to byl průměr (!), kterého dosahovali vysoce postavení nacisté, kteří tedy co do hodnoty IQ patřili ke špičce. Takový Hitlerův ministr průmyslu Hjalmar Schacht měl IQ 143, rakouský nacistický kolaborant Arthur Seyß-Inquart 141, velitel Luftwaffe Hermann Göring a velitel námořnictva a Hitlerův nástupce Karl Donitz měli oba IQ 138. Je pravda, že nedávné studie z USA, Švédska a Dánska prokázaly obecně pozitivní korelaci inteligence s dlouhověkostí, přičemž správná rozhodnutí o zdravém životním stylu a více peněz na lepší péči hrají kupodivu jen malou roli, zatímco genetická souvislost inteligence s dlouhověkostí se na této korelaci podílí více než z 90ti procent. Pokud tedy nejsou popraveni či zastřeleni, mají zločinci větší šanci, že se budou se svou ostudou a svědomím trápit na tomto světě o něco déle než jiní.