11. 10. 2018
Férové volby
Dobrý den,
opožděně jsem přečetl odpověď profesora Höschla k dotazu, jaký význam má anketa, které se nezúčastní většina obyvatel (pozn.CH: Rx 36/2018 viz hoschl.cz/AMBR), a nedá mi to než vyjádřit pochyby nad logikou použitou v jeho odpovědi. Uvažovat všechny nehlasující jako skupinu lidí, kterým je to jedno, nelze. Mohli to být lidi, kteří nevěděli, že nějaké hlasování probíhá, nebo nerozuměli, jak se mají zúčastnit. EU vyhlašuje podobné ankety poměrně pravidelně, ale pravidelně se jich účastní jen minimální množství respondentů. V tomto případě (šlo o změnu letního a zimního času) byla účast sice rekordní, ale stále méně než 1 % obyvatel. Této účasti odpovídá i význam těchto průzkumů – totiž žádný. Dále uvést příklad s deseti kamarády mi přijde dost zavádějící. Dle skutečných čísel by tento příklad měl znít asi takto: mějme zájezd čítající 500 lidí. Ráno na hotelu se turistický průvodce přijde poradit, kam chtějí jít – ale přijde v době, kdy 490 z nich právě snídá. Ze zbývajících deseti je to sedmi jedno, dva chtějí na louku a jeden k jezeru. Tento 1 trpí alergiemi na luční kvítí, proto tedy všech 500 turistů pojede k jezeru? Myslím, že takto podaný příklad to staví do jiného světla, ačkoliv samozřejmě na otázku, zda je správnější to nebo ono neodpovídá. Otázkou totiž je, kolik lidí skutečně vědomě nehlasovalo a kolik lidí pouze o hlasování nevědělo. Pokud vím, většina o hlasování nevěděla. Já sám jsem se o něm dozvěděl náhodou. Vůči voličům z neanglicky mluvících zemí je navíc vystavena i jazyková bariéra – stránky s hlasováními se sice dají přepnout do češtiny, ale ne všechny texty jsou přeloženy. Pokud by šlo o skutečné referendum či volby s takto mizivou účastí, budiž. Ale jestliže se původní tazatelka ptala na anketu na webové stránce Evropské komise, je chybou tvrdit, že výsledek se má brát v potaz. Vypadá to, že nejen Vy, ale zřejmě ani členové EK tento rozdíl nevidí. Mě to připadá, jako kdyby se místo skutečných voleb použily výsledky předvolebního průzkumu. S pozdravem, Mgr. Jan Pešek
Máte pravdu. Pro čtenáře stručně zopakuji, o co šlo. Otázka čtenářky Rx se týkala ankety, v níž se Evropská komise dotazovala, zda jsou obyvatelé pro nebo proti střídání zimního a letního času. Ankety se nakonec zúčastnilo 4,6 milionů obyvatel, z nichž 84 % bylo pro ukončení střídání času. Otázka čtenářky zněla: „Jakou cenu má anketa, které se nezúčastní většina obyvatel, kterým to je jedno?“ Nechal jsem se unést svým názorem na věcnou podstatu problému a ignoroval jsem to, co správně uvádíte: validitu takových šetření vůbec. Uvedl jsem, že nevadí, když se hlas většiny nehlasujících občanů nepočítá, protože to znamená, že je jim to jedno a že tedy na ně není třeba brát ohled. Jenže nehlasovat přece jenom není totéž, co hodit prázdný lístek. Zejména v případě, že značná část populace nehlasovala v anketě EU nikoli proto, že by jim to bylo jedno, ale proto, že o možnosti zúčastnit se průzkumu možná vůbec nevěděli. Proto i Vámi uvedený příklad s 500 turisty je trefný. Naštěstí tato “šetření” EK nejsou závazná a doufejme, že většinou slouží pouze k zabavení publika, nikoli k tvorbě legislativy, i když zrovna tato anketa vypadá jako “volba” a jako podklad pro skutečné rozhodnutí zrušit střídání času. Je ale pravděpodobné, že by návrh na zrušení střídání času prošel i bez tohoto hlasování, jen to evropští úředníci chtěli mít “požehnané”. To je ukázka heuristiky jako nesprávného způsobu, jakým dospět ke správnému výsledku, což je při současných snahách o nastolení alternativ k zajetým demokratickým mechanismům stále častějším jevem. Oč větší je demokratický deficit EU, daný přílišnou vzdáleností voliče od bruselských struktur, plných nevolených byrokratů, o to větší je snaha kamuflovat jej pseudodemokratickými prvky „přímé demokracie“, jako jsou různé ankety, průzkumy a pokusy o referenda. Není to správný vývoj demokracie, i když na zrušení střídání času se už docela těším. Mimochodem bude to asi zase kočkopes, protože rozhodnutí, zda ponechat čas letní nebo zimní zůstane asi na jednotlivých státech. V horším případě bychom si tedy mohli posouvat hodinky i při cestě na Slovensko. Kdyby to korelovalo s prezidentskou politikou, Němci a Slováci by drželi čas „zimní“, kdežto u nás „na Východě“ by bylo o hodinu víc.