30. 8. 2018
O důležitých věcech s dalekosáhlými dopady často chtějí rozhodovat lidé, kteří si nevidí ani na špičku nosu.
Dobrý den,
nedávno jsem slyšel v rozhlase návrh jednoho poslance, aby se minimální mzda zvýšila vždy, když vzroste mzda průměrná. Vzpomínám si, jak jste jednou v Reflexu vysvětloval rozdíly mezi průměrem, mediánem a modem a napadlo mě se Vás zeptat, jestli není takový návrh stupidní, i když přesně nevím proč. Děkuji za eventuální odpověď.
Jan Kučera, Praha
Ten návrh stupidní je, ale s rozdíly mezi průměrem, mediánem a modem (RX 37/2010, viz hoschl.cz/E6BE) příliš nesouvisí. Nechme stranou okrajové, byť zajímavé příčiny růstu průměrné mzdy. Ve většině zemí je chudých hodně a bohatých relativně málo. Kdyby úmrtnost v obou těchto sociálních vrstvách byla stejná, znamenalo by to, že mezi zemřelými je víc chudých než bohatých. Ubývalo by tedy víc občanů s malými příjmy než s velkými. Kdyby ještě k tomu chudší vinou horší péče umírali dříve než bohatí, stoupala by průměrná mzda už jen díky této skutečnosti, ani by se nemusely platy zvyšovat. Další takovou příčinou je prostě inflace: když zvýšíte mzdy, obchodníci podraží. Když zboží podraží, odbory vystupňují tlak na zvýšení mezd, to vede opět ke zvýšení cen a tak dále až do bezvědomí, takže mzdy rostou jako hrom, a přitom se všem daří pořád zhruba stejně. Je to opak toho, když dnes nějaký demagog řekne, že za komunismu stál benzín 2,40 a oběd v restauraci 12 Kčs, ale už nedodá, že nástupní plat doktora v nemocnici byl v téže době 1200 Kčs měsíčně.
Odpověď na Váš dotaz můžeme zahájit představou, co se stane, když se ve společnosti skutečně zvýší mzdy při stále stejném počtu lidí: součet všech mezd se zvedne. Můžeme dál tedy uvažovat už jenom o součtu mezd, protože počet lidí, kterým se součet při výpočtu průměru dělí, je konstanta. Podle vámi zmíněného poslancova návrhu by se následně v takovou chvíli zvedla minimální mzda, čímž by se automaticky součet mezd opět zvedl, protože by se muselo všem nejchudším přidat. Aby po zvednutí minimální mzdy zůstal průměr stejný, muselo by se jiným naopak ubrat, ale to už by byl dvoufázový děj, tj. nejprve by bylo třeba minimální mzdu (a tedy průměr) zvednout, a pak hned průměr srazit snížením jiných než minimálních mezd, případně by se do systému museli nově nabrat nějací podprůměrně placení jedinci.
Chtít tedy navázat minimální mzdu na mzdu průměrnou je asi takový nesmysl, jako když jeden odborář kdysi navrhoval, aby všichni (!) měli aspoň průměrnou mzdu. Možná na to přišel ve chvíli, kdy se, stoje na váze, snažil snížit svou hmotnost taháním za vlastní tkaničky u bot. Mimochodem, kdyby to takto automaticky probíhalo, tak po zvednutí minimální mzdy by bylo lidí s minimální mzdou vždycky víc, protože z dřívějších lehce „nadminimálních“ by se rázem stali minimální. Průměr by se přitom posouval směrem k maximální mzdě. To by se rychle opakovalo, až by nakonec všichni měli průměrnou mzdu, jež by se zároveň rovnala mzdě minimální i maximální, a společnost by nominální rovností mezd dosáhla největší nespravedlnosti v dějinách, kdy by špičkový chirurg měl stejnou mzdu jako hlídač šrotu. To se naštěstí ve skutečnosti nemůže stát, protože takový proces současně rozjíždí inflaci, a ta zvedá i vysoké příjmy. Je to však dobrý příklad toho, jaké nesmysly může někdo vyplodit, byť třeba i s dobrými úmysly, jež ovšem nakonec dláždí cestu do pekla.