26. 7. 2018
Pane profesore,
pokud vím, na lékařských fakultách se žádné "diplomky" nesepisují a vůbec to neubírá kvalitě vzdělání našich lékařů. Myslíte si, že je třeba "za každou cenu" a ve všech ostatních vysokoškolských oborech takové práce sepisovat, zvlášť když jsme svědky - jako u ctihodné Ing. a Mgr. Malé - práce opisovat? Jak se díváte na osobnost paní opisovačky a poslankyně Malé, která tvrdí, že její práce byla přínosem poznání a uložila do ní svou píli a rozhodně neopisovala? Není to již znakem určité osobnostní poruchy?
Jan Dubenský, Praha
Píli můžete vložit i do přesýpání odpadků z jedné hromady na druhou a zpátky, to ještě není argument pro přínos k poznání. Mne Váš dotaz vede však k obecnější úvaze o tom, kam se ubírá naše vzdělávací soustava. Čím nanicovatější obor či „univerzita“, tím větší potřeba „diplomek“ a tím pestrobarevnější taláry při promocích. Ve chvíli, kdy se diplomová práce stane samoúčelnou, tj. vypracovává se jen pro ni samu, neb jiný výstup či účel ono vzdělání nemá, stane se z prostředku cílem. Jako prostředek by měla sloužit k pochopení, nacvičení a předvedení náročné metodiky sběru informací a zpracování dat, utřídění myšlenek a formulování přidané hodnoty k zaplnění předem definované mezery v poznání. Jako cíl je diplomka produktem sama o sobě, slouží pouze k přiznání titulu a svádí k maximální redukci pracnosti a náročnosti tak, aby se vlk brzy nažral a koza zůstala celá. Tu se otevírá svůdný prostor pro plagiáty, přežvykování nesmyslů, natahování textu, „aby bylo dost stránek“ a splnily se formální požadavky. Těchto samoúčelných „kritérií“ vzdělanosti v posledních letech přibylo jako hub po dešti, stejně jako „univerzit“, a nikdo to již neumí zarazit. Každý je dnes Bc, Mgr., Ing. apod. a nikdo se už pomalu neptá, na základě čeho a co vlastně tak skvělého umí. Když budete mít nádor mozku, diplomová práce vašeho neurochirurga na téma králičích bobků bude jistě to poslední, co by vás zajímalo. Podobně by tomu mělo být i v ostatních disciplínách, ale tam se úroveň postupně vytrácí v bezbřehé inflaci vzdělání široce pěstovaného ve společnosti, jež je natolik bohatá, že si může armády pseudoexpertů na cokoli dovolit. V naší zemi působí 79 vysokých škol, z toho 28 veřejných a státních, 38 soukromých a 13 zahraničních (včetně poboček). Smutné je, že ani titulománie ani trh práce až na výjimky nerozlišuje úroveň dosažených hodností, takže „inženýr jako inženýr“. Zastánci co nejširšího přístupu ke vzdělání upozorňují, že podobně mohutným skokem v přístupu ke vzdělání byl vynález knihtisku. Do té doby se vzdělávání pěstovalo prakticky pouze v klášterech a předávalo ručním opisováním knih vzdělanci, zatímco po Gutenbergovi (cca 1394-1468) už si bibli mohl postupně přečíst každý sedlák, zejména když se objevily místní jazykové mutace. Došlo sice k obrovské inflaci vzdělání, ale lidstvu to prospělo. Podobně prý dnes, kdy je skoro každý inženýr, magistr nebo doktor. To je tak trochu slovo do pranice, protože z takto rozžvýkané vzdělanosti se opět bude muset nějak vyloupnout vzdělanost skutečná, původní, „neopsaná“, založená na lačnění po pravdě a na brilantním úsudku, nikoli na honbě za tituly a penězi. Je však možné, že už nebude založena na četbě Homéra v originále či studiu protikladu Sókrata a Platóna, ale na něčem úplně jiném. Budeme si na to asi muset chvíli počkat, ale poptávka po opravdickém vzdělání je: kosmická loď, chytrá elektronika či špičková medicína se až na výjimky prostě nedají ani okecat, ani opsat. To ostatní ať zůstane tam, kde je, pokud si to zatím společnost může dovolit. Ostatně právě zmíněný Platón dělí obec podle předpokladů a vloh na (1) dělníky, rolníky a řemeslníky, kde převládá žádostivost a ctností je uměřenost, (2) vojáky a strážce, kde převládá vznětlivost a ctností je statečnost a (3) vládce (filosofy), kteří by měli být rozumní a jejich ctností by měla být moudrost. Tyto „třídy“ by měly být v rovnováze, jejíž vychýlení vždycky dříve nebo později vede k nějakému zvratu. Opisování tedy rozhodně není nemoc; je sice nemravné, ale v současném systému natolik výhodné, že ne všichni odolají. Lidi nezměníte, změnit se musí podmínky.